Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 05/2009
Hřbitov se nachází asi 1,5 km jižně od obce v hustém porostu v nivě potoka, vytékajícího z rybníku Chudátko. Pozor! Mapa KČT hřbitov lokalizuje asi o půl kilometru západněji (a mapy.cz jej neuvádí vůbec). Nejkratší přístup je ze silnice vedoucí na Dobřejice k jihu podél Oltyňského potoka. Další možná přístupová trasa je po polní cestě odbočující ze silnice do obce Křída u rybníka Chudátko k východu a dále podle okraje pole. Alternativně lze zkusit přístup delší (ale snad schůdnější cestu) podél potoka u Mosteckého rybníka a pak k severu cestou podél Oltyňského potoka. Auto lze zanechat u rybníka Mlýnský Stádlec či na výjezdech polních cest (na souřadnicích 49°22'23.771"N, 14°29'30.053"E, respektive 49°22'3.901"N, 14°29'31.052"E při volbě alternativních přístupových tras).
M.C., 31.5. 2009
historie

Židovská komunita se ve Stádleci usadila v 18. století. Hřbitov vznikl před rokem 1822 a z doby jeho založení pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal před rokem 1943. Literatura uvádí, že se uchovalo se cca 100 náhrobků, mnohé z nich však jsou pravděpodobně povalené a při návštěvě nebyly v bujné vegetaci vidět. Hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Milan Caha (zdroj: Blanka Rozkošná, Pavel Jakubec: Židovské památky Čech, Era 2004), 31.5. 2009

Komentáře

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Stádlec

Místa v okolí

 synagoga
 Stádlec
 řetězový most
 Opařany
 Dobronice
 Srlín
 Rataje
 Příběničky
 Příběnice
 Zběšičky
 Oltyně
 židovský hřbitov
 Skalice
 kostel sv. Václava
 Radětice u Bechyně
 Dražičky
 Kupa u Jestřebic
 Bernartice
 městské opevnění
 synagoga
 Bernartice
 Borovany
 židovský hřbitov
 kostel sv. Matěje
 Bernartice
 dům čp. 37
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Martina
 Dražice
 fara
 Bechyně
 Katovna
 Černice
 Lom
 Hýlačka
 kostel sv. Anny
 Veselíčko
 Dražíč
 Klokoty
 Housův mlýn
 Balkova Lhota
 Bechyňská brána
 Želeč
 Jistebnice
 Měšťanský pivovar
 Kotnov
 židovský hřbitov
 synagoga
 boží muka
 dům čp. 308
 Škochův dům
 stará radnice
 dům Albrechta pekaře
 dům pasíře Prokopa
 Stárkův dům
 Lichvicovský dům
 Ctiborův dům
 židovský hřbitov
 kašna
 Gausovy domy
 Vodárenská věž
 Jistebnice
 městské opevnění
 Střelnice
 divadlo
 Babina
 Jistebnice
 Jordán
 Vlksice
 boží muka
 sokolovna
 zemědělská škola
 Březnice
 stará fara
 nová synagoga
 stará synagoga
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Nadějkov
 sousoší Kalvarie
 Měšice
 Liderovice
 Skalice
 návesní kaple
 vodní dílo Kořensko
 Jenišovice
 dvůr Borotín
 Borotín
 Údraž
 hrobka Berchtoldů
 Husův sbor
 Újezdec
 Chotoviny
 Svákov
 kaple sv. Anny
 hřbitov
Základní informace místa
ID místa: 7839
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 31.5.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama