Stádlec
Stádlecký zámek. Dnes je v něm obecní úřad.
© Jaroslav Šefčík, 08/2009
Zámek se nachází v centru obce Stádlec při jihovýchodní straně návsi.
Po posledních úpravách z poloviny 18. stol. je dnes budova zámku tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým téměř čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Při zámku je neudržovaný park.
Na zámku žil až do své smrti český vynálezce Ing. Fr. Křižík (1847 - 1941).
V obci Stádlec původně stála tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1535. Stádlec byl v té době v držení rodiny Vítů ze Rzavého a to až do roku 1620. V roce 1629 byl prodán. V letech 1712-14 byla postavena zámecká kaple a při dalších stavebních úpravách koncem 1. poloviny 18. ...stol. byl původně trojkřídlý zámek přístavbou nižšího rizalitu s věží změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem. Po roce 1945 bylo v zámku zemědělské učiliště a dnes je zámek v soukromých rukou..
Ve Stádlci strávil svůj zbytek života František Křižík.Do zdejšího kraje jej přivedla stavba meziměstské elektrické železniční dráhy z Tábora do Bechyně v r. 1902. Křižík pocházel z chudých poměrů a byl největším tvořivým zjevem velké generace českých kapitalistických podnikatelů, která od pol. 19. století přetvářela české země na moderní průmyslovou zemi. Jeho otec byl ševcem a příležitostním hostinským v pošumavské Plánici u Klatov a svého syna příliš podporovat nemohl. Nadaný František se sám protloukal na studiích v Klatovech, Plzni a v Praze i později jako technik v továrně nebo u rakouských drah. Brzy se však projevil jako velký talent s nepokojnou vynalézavostí. Mnohé zlepšil na drážním telegrafu i v oblasti bezpečnosti železniční dopravy. V r. 1878 sestrojil elektrické blokové signály, s jejichž pomocí se za sebou jedoucí vlaky udržují v náležitých odstupech, o dva roky později vynalezl systém, kterým bylo možné i na velikou dálku přenášet hlasité signály, a z téže doby pochází i jeho vynález nejslavnější, Křižíkova oblouková lampa, která se rozšířila po celém světě a svému tvůrci přinesla uznání, slávu a peníze. Křižík mohl začít sám podnikat a po několika letech vybudoval v Praze jednu z nejvýznamnějších továren na elektrotechniku v rakousko-uherské monarchii. Na sklonku 19. století mělo jméno Křižík velký zvuk a jeho nositel se neustále staral o rozmnožení své slávy. Svou Křižíkovou fontánou podstatně přispěl ke zdaru jubilejní výstavy v Praze v r. 1891, stavěl elektrické dráhy po Praze i po Čechách a v hlavě se mu rodily nové a nové nápady, které volaly po uskutečnění. Z nejvyšších míst začala přicházet uznání, vyznamenání i funkce. Do Stádleckého zámku však František Křižík přišel dožít. O velkostatek se staral jeho syn, který se na zdejší panství přiženil, a starý pán vysedával nejvíce v zámeckém parku. Pod staletými duby vzpomínal se svým krajanem Františkem Kašparem, básníkem a místním farářem na své plánické mládí. Již za dusných protektorátních časů zemřel v komnatě stádleckého zámku velký a slavný vynálezce a jeho tělo bylo převezeno do Prahy a pochováno na vyšehradském hřbitově..
