
Obec Knínice (německy Kinitz, dříve Kynice) je připomínána už roku 1262. Do její historie výrazně zasáhli jezuité, kteří ji od roku 1627 vlastnili. Kromě řady drobných památek je v obci kostel Povýšení sv. Kříže s přilehlou sýpkou, původně pravděpodobně nejstarší jezuitskou rezidencí. Obcí projíždějí 3 autobusové linky, 340364, 340365, 340366, spojující ji s Dačicemi, Želetavo a Jemnicí.
Podstřešní římsa nese trojúhelníkový štít, prolomený oválnou nikou. Kaple je kryta sedlovou střechou. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení, v tomto případě znázorňující ukřižování Ježíše Krista..
Kříže) se od roku 1693 stala cílem pravidelných poutí. Oproti běžné křížové cestě se ta knínická skládá z deseti zastavení, připomínajících desatero utrpení Kristových. Jedná se o tato zastavení: 1. Ježíš Kristus na hoře Olivetské, 2. Kristus u Annáše, 3. Bičování, 4. Korunování trním, 5. Ecce Homo aneb Pilát představuje Pána Ježíše lidu, 6. Veronika podává Ježíši Kristu roušku, 7. Šimon pomáhá Ježíši Kristu nést kříž, 8. Ukřižování, 9. Oplakávání Panny Marie, 10. Ježíš Kristus položen do hrobu. Současně slouží jako připomínka deseti let misijního působení sv. Františka Xaverského v Asii (1542–1552). Pro potřeby poutníků vyšla v roce 1693 poutní příručka. Latinský spis Decas sacrarum stationum. Apostolische Decade vydal v Praze jezuita Bartoloměj Christelius. O rok vyšla její česká verze, uvedená jako dílo „jednoho kněze z Tovaryšstva Ježíšova“, připisována jezuitovi Janu Libertinovi. Křížová cesta se skládá z devíti barokních kaplí, volně stojících podél cest v krajině v okolí obce, desáté zastavení je v centru obce a má podobu výklenkové kapličky, součásti obvodové zdi domu č.p. 80. Celá trasa křížové cesty měří cca 5 kilometrů. První kaple ze souboru je památkově chráněná, ostatní jsou bez památkové ochrany..