Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.
Hlavní obrázek místa
Jemnice - zámek
Pohled od jihozápadu
© Michal Brůža, 01/2010
V roce 1227 nechal Přemysl I. Jemnici opevnit proti Rakousům. V této době byl také vystavěn raně gotický hrad, s okrouhlou věží. Ten byl zapojen do v té době rostoucí městské fortifikace. Nicméně samotný hrad byl prvně doložen až roku 1295. V majetku králů vydržel až do roku 1530, kdy jej získali páni z Lomnice. Poté byl za jejich správy koncem 16. století přestavěn v renesanční zámek. Další přestavba v 2. polovině 18. století změnila tvář objektu úplně, když byl oděn do pozdně barokního slohu. Následovaly dokonce ještě drobné pseudobarokní úpravy.
Mass, Turyna Petr, 19.1. 2004
historie

Jemnické nedobytné hradby

Jemnice byla jedním z prvních měst v širokém okolí, které měly pevné hradby. Ty jemnické dal postavit Přemysl Otakar I. v roce 1227. Hradební zeď (místy zdvojená) byla velice pevná. Náležely k ní ještě příkop, val, brány, barbakán a samozřejmě bašty. Hlavní obrannou úlohu nesl tehdy vystavěný hrad na jihovýchodní straně města. Velká brána (dříve Horní) byla přepevná – vnější část byla 4 metry široká s malým průchodem pro chodce. Za ní byl hluboký hradební příkop a ve zdech nad ním množství střílen. Vnitřní část byla přímo v hradbách. Při požáru města 1832 se stalo neštěstí – při zmatku u východu byla brána ucpána povozy a byl tak zablokován útěk od ohně. Poté byla brána odstraněna. Hradební zeď je nejzachovalejší na severu, kolem jsou soukromé domky (na Horních valech). Zachoval se též barbakán na severozápadě – předsunuté opevnění sloužící k ochraně bojovníků útočících, nebo také ustupujících zpět do pevnosti.

Mass, Turyna Petr, 19.1. 2004

Další texty historie

Komentáře

Vysočina,  Třebíč  (TR), Jemnice

Místa v okolí

 boží muka
 židovské ghetto
 židovský hřbitov
 kostel sv. Stanislava
 městské opevnění
 Kapistránská lípa
 kaple
 Hradiště
 Radotice
 Bačkovice
 boží muka
 Oponešice
 Vimperk
 Panenská
 kaple
 Police
 Chvalkovice
 Budíškovice
 Budeč
 Budkov
 Budeč
 kostel sv. Martina
 Horní Slatina
 Krumvald, Grünwald
 Hornice
 Staré Hobzí
 Knínice
 kostel sv. Oldřicha
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 Nové Sady
 Janovské Údolí
 Nové Hobzí
 Písečné
 Kyprův mlýn
 výklenková kaplička
 Bílkov
 Borek
 židovský hřbitov
 boží muka
 Maškův mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 špitál
 Červený Hrádek
 Uherčice
 radnice
 Dačice
 Dačice
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Magdaleny
 Krokovice
 Uherčice
 Dačice
 mariánský sloup
 Vratěnín
 Bítov
 poštovní stanice
 Vratěnín
 Slavětín
 Rumburak
 Cizkrajov
 Weikertschlag
 dvůr Mitrov
 Šášovice
 Cornštejn
 Zdeňkov
 Mutišov
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Václava
 Nové Syrovice
 Kostelní Vydří
 Oslnovice
 hrobka rodu Dalbergů
 Dolní Bolíkov
 Cizkrajov
 Černíč
 Nonndorf
 Litohoř
 kostel sv. Vavřince
 Grossau II
 Jakubov
 Želetava
 Thürnau
 Frejštejn
 kostel sv. Linharta
 židovský hřbitov
 Želetava
 Radkov
 Myslůvka
 Lesonice
 kostel sv. Václava
 Karlstein an der Thaya
 Řečice
 Čáslavice
Základní informace místa
ID místa: 165
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Naposledy navštívené

reklama