Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihu
© Ivan Grisa 12/2009
Kostel stojí na jižní straně vsi, která se táhne podél potoka západovýchodním směrem, a je situován nad hranou strmého srázu. Hřbitov je přístupný, interiér kostela jen při obřadech.
Jan Sommer, 5.4. 2008
popis

K obdélné lodi přiléhá na východní straně trojboce zakončené presbyterium a na západní straně hranolová věž. Stěny lodi i presbyteria jsou na vnějšku vyztuženy opěrnými pilíři. Nevelký jednoduchý vstup je na severní straně lodi v západním ze tří polí. Původní vstup v ose jižní stěny lodi je zazděný, s viditelným profilovaným kamenným ostěním. V obou podélných stěnách lodi jsou hrotitě zaklenutá okna s pozdně gotickými kružbami. Presbyterium má kružbová okna na jižní straně a v bocích polygonálního závěru. Severní stěnu presbyteria zakrývá sakristie z 19. století, postavená na místě starší menší. Loď je typickým příkladem pozdně gotického jihočeského dvoulodí (podobného jako v sousedním Českém Rudolci) – tento typ, před husitskými válkami oblíbený hlavně na panstvích Vítkovců, úspěšně přežíval po celou pozdní gotiku. Klenba ovšem byla do lodi vložena dodatečně, i když k tomu zřejmě došlo ještě během stavby; proto jsou…  číst dále

Jan Sommer, 5.4. 2008

historie

Kostel připomínaný ve 14. století byl původně zasvěcen sv. Jiří. Asi po polovině 14. století vystavěn nynější presbytář, k němuž byla v poslední čtvrtině 15. století přistavěna nynější loď s věží (zřejmě na místě starší lodi menšího půdorysu). Z té doby pocházejí (podle dendrochronologických datací) i dřevěné konstrukce patra a krovu nad presbyteriem i krov lodi. V 18. století byla věž opatřena cibulovitou střechou, která zanikla ve 20. století. Stavba byla později jen drobně upravována a v posledních letech prochází postupnými citlivými úpravami.

Jan Sommer, 5.4. 2008

Půdorys místa

půdorys kostela
© kol.: Umělecké památky Čech, část 2. [K/O], Academia, Praha 1978
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Peč

Místa v okolí

 kostel sv. Lamberta
 boží muka
 Cizkrajov
 Český Rudolec
 Dolní Bolíkov
 židovský hřbitov
 Cizkrajov
 mariánský sloup
 Dačice
 kostel sv. Vavřince
 radnice
 Dačice
 hrobka rodu Dalbergů
 špitál
 Dačice
 Mutišov
 Kostelní Vydří
 Borek
 Pfaffenschlag
 rozhledna U Jakuba
 panský dvůr
 Dačická brána
 městské opevnění
 historické podzemí
 radnice
 Slavonice – MPR
 Jemnická brána
 kaple sv. Kříže
 Řečice
 Bílkov
 židovský hřbitov
 Janovské Údolí
 Staré Hobzí
 Černíč
 Offermannův zámek
 Slavětín
 Maříž
 Vimperk
 Myslůvka
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Nové Hobzí
 Krumvald, Grünwald
 kaple Panny Marie
 Landštejn
 Olšany
 Dobrohoř
 Pomezí
 Radkov
 Budíškovice
 Panenská
 Krokovice
 kostel sv. Jáchyma
 židovský hřbitov
 Písečné
 kostel sv. Oldřicha
 Nové Sady
 Vysoký kámen
 parní mlýn
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 Červený Hrádek
 boží muka
 Lannerův dům
 kostel sv. Ducha
 městské opevnění
 kašna
 Telčský dům
 mariánský sloup
 radnice
 synagoga
 kostel sv. Prokopa
 boží muka
 Studená
 Oslednice
 Telč
 Košťálkov
 kostel sv. Anny
 Dyjice
 Horní Slatina
 městské opevnění
 boží muka
 kostel sv. Stanislava
 židovské ghetto
 židovský hřbitov
 Jemnice
 kostel sv. Jiljí
 Palupín
 Budkov
 mlýn Zahrádky
 Česká Olešná
 Tůmův vrch
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Lipolec
Kostelní Vydří 58
380 01 Dačice
Tel: 384 420 119
http://www.karmel.cz/k_kvydri.php
kostelni.vydri@karmel.cz
Základní informace místa
ID místa: 6133
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 5.4.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama