
Poklona je zděná stavba obdélného půdorysu se dvěma štítovými průčelími. Průčelí jsou členěna mohutnými svazkovými pilastry s profilovanými římsovými hlavicemi, které jsou součástí vyložené, bohatě profilované korunní římsy. Na římsách spočívají dva konkávně tvarované štíty, mezi kterými je sedlová stříška. Přední štítové průčelí orientované k obci je prolomeno hlubokou segmentově zaklenutou nikou utvářející vnitřní prostor členěný dvěma stupni tvořícími klekátko. V nice se nachází novodobá malba Piety na plechu, který restaurovala Františka Floriánová. Lidově provedený obraz znázorňuje Pannu Marii s mrtvým Kristem na klíně. Malba je doplněna latinským nápisem "Mater Dolorosa" (Matka Bolestná). Ve výklenku za obrazem je datace LP 1755 a částečně zamalované nápisy roků oprav. Zadní štítové průčelí je bez pilastrů a nika je méně výrazná. Konkávně tvarované štíty s nevýraznými volutovými křídly jsou završeny segmentově vypjatými úseky vyložené bohatě… číst dále
Poklona Panny Marie Bolestné je drobná sakrální architektura z doby lidového baroka. Kaplička vznikla asi v 1. polovině 18. století nebo až kolem roku 1755. Tento letopočet je totiž napsán ve výklenku za obrazem. Mohlo se však jednat pouze o dobu úpravy. V letech 1974, 1992 a 2006 byla poklona rekonstruována.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let