
Historie kláštera se píše od roku 1211, kdy byl založen Markvardem z Hrádku a jeho ženou Vojslavou coby ženský premonstrátský klášter zasvěcený Panně Marii. Pod vedením proboštů původem ze Zábrdovic klášter fungoval více než 200 let, tedy až do husitských válek, kdy několikrát vyhořel a zaznamenal velký úpadek. Prakticky jedinou hmotnou památkou na doby před běsněním „božích bojovníků“ zůstává socha sv. Anny Samotřetí uložená v postraní kapli kostela. Vymřením ženského konventu začala přeměna kláštera na mužský. Hlavní osobností přeměny byl probošt Adam Skotnický i jeho nástupce Vavřinec Plocar, za jehož působení sem bylo roku 1641 slavnostně uvedeno sedm premonstrátů. Opětovný rozvoj kláštera byl umocněn roku 1654 udělením práva pontifikálu papežem Inocencem X. Roku 1683 byl přistavěn barokní kostel sv. Petra a Pavla. Vrchol rozvoje představoval rok 1733 a s ním povýšení zdejšího kláštera na opatství. V dalších letech zde bylo dokonce zřízeno… číst dále