Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. století. První písemná zmínka o obci je ale až z roku 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. století, kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.
Hlavní obrázek místa
Jádro hrádku od severu
© Dušan Dohňanský 06/2018
Na kolonizaci dřívější Nové Vsi ve 13. století se podíleli především osadníci z Rakous, kde byl ve velké oblibě patron novoveského kostela sv. Oldřich. V roce 1353 se po ni psali Šimon a Vojslav a v roce 1390 Petr, který se pak v roce 1405 spolu s bratrem Janem porovnal s matkou Dorotou a jejím manželem Pelhřimem ze Slavětína. Z listiny je zřejmé, že patřili k rodu rakouského původu s příjmením Krokvicar a Házl. Právě Házlové seděli na Nové Vsi až do poloviny 16. století, kdy Janem Házlem vymřeli. Do konce 16. století pravděpodobně hrádek zanikl. Sídlo mělo rozměry 75 m x 40 m, což ho řadí spíše do kategorie hradů než tvrzí. I když na povrch nevystupuje žádné zdivo, tak z celkové délky trvání hrádku vyplývá jeho spíše kamenné provedení. Na východě byl chráněn prudkým srázem k řece Dyji, ostatní strany zabezpečoval dodnes zachovalý příkop s valem. Ten je ale víceméně srovnán s přilehlým polem. Z archeologicky cenných nálezů se uvádí kromě keramiky především železná ostruha s bodcem.
D.Dohňanský , zdroj : M.Plaček - Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí., 13.5. 2020

Půdorys místa

terénní náčrt
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Písečné

Místa v okolí

 kostel sv. Oldřicha
 Písečné
 židovský hřbitov
 Chvalkovice
 Nové Hobzí
 Krokovice
 Panenská
 Janovské Údolí
 Staré Hobzí
 Slavětín
 Vimperk
 Bačkovice
 Mutišov
 Radotice
 Jemnická brána
 židovský hřbitov
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Slavonice – MPR
 židovské ghetto
 historické podzemí
 panský dvůr
 městské opevnění
 Dačická brána
 boží muka
 kostel sv. Stanislava
 Jemnice
 městské opevnění
 Cizkrajov
 kostel sv. Vavřince
 Grossau II
 Vratěnín
 Kapistránská lípa
 Dolní Bolíkov
 kaple
 Cizkrajov
 Maříž
 Hradiště
 poštovní stanice
 Police
 Vratěnín
 Nonndorf
 Buchenstein
 Borek
 Offermannův zámek
 Gaber
 špitál
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 Dačice
 mariánský sloup
 Dačice
 městské opevnění
 Budíškovice
 Dačice
 Raabs an der Thaya
 Uherčice
 Pfaffenschlag
 Uherčice
 kostel sv. Linharta
 Krumvald, Grünwald
 Bílkov
 boží muka
 Primmersdorf
 Thürnau
 boží muka
 kaple
 dvůr Mitrov
 Český Rudolec
 Drosendorf
 radnice
 Eibenstein II
 kostel sv. Jiljí
 Eibenstein I
 městské opevnění
 Oponešice
 Horní Slatina
 kostel sv. Lamberta
 Budeč
 Budeč
 židovský hřbitov
 Budkov
 kostel sv. Martina
 Knínice
 výklenková kaplička
 výklenková kaplička
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 výklenková kaplička
 Kyprův mlýn
 výklenková kaplička
 Maškův mlýn
 rozhledna U Jakuba
Základní informace místa
ID místa: 14862
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.5.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama