Tvrz postavená na počátku 16. stol. R. 1305 se zmiňuje ves v majetku zderazských křižovníků, poté se majitelé často střídali. Od r. 1531 byla tvrz v majetku Koňasů z Vydří. Ti provedli v 16. stol. renesanční přestavbu tvrze. V 17. stol. přístavbou upravena na zámeček. Později sloužila jako sýpka.
Hlavní obrázek místa
Budova tvrze od východu
© Filip Matoušek 08/2004
Na dohled od města Dačic severním směrem vévodí krajině klášter a kostel Kostelní Vydří. Ve stejnojmenné obci pod ním však stojí za zmínku stará tvrz
Jiří Cukr, 7.12. 2003
historie

Ves se poprvé připomíná na samém počátku 14. století a v jejím držení se vystřídalo mnoho majitelů. Nejznámějšími byl rod Koňasů z Vydří, který tu pobýval od roku 1531 až do třicetileté války. A byli to právě Koňasové, kteří provedli přestavbu staré gotické tvrze, ze které zbylo několik portálků, na modernější renesanční sídlo. Nová stavba získala druhé patro, byla opatřena sgrafitovou výzdobou a byla výrazněji upravována ještě na začátku 17. a 19. století ( zámeček ). Později byla tvrz upravena na sýpku a dnes je v dezolátním stavu.

Jiří Cukr, 7.12. 2003

Komentáře

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Kostelní Vydří

Místa v okolí

 hrobka rodu Dalbergů
 židovský hřbitov
 Dačice
 mariánský sloup
 Dačice
 kostel sv. Vavřince
 Černíč
 Dačice
 radnice
 špitál
 Myslůvka
 Borek
 kostel sv. Václava
 Bílkov
 kostel sv. Lamberta
 Řečice
 Radkov
 kostel sv. Linharta
 Krumvald, Grünwald
 židovský hřbitov
 parní mlýn
 židovský hřbitov
 boží muka
 Lannerův dům
 Český Rudolec
 boží muka
 kostel sv. Jáchyma
 městské opevnění
 Červený Hrádek
 Cizkrajov
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 synagoga
 Budíškovice
 Cizkrajov
 Oslednice
 Dolní Bolíkov
 Dyjice
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Anny
 Telč
 výklenková kaple
 kovárna
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Jiljí
 Vimperk
 Mutišov
 Horní Slatina
 Staré Hobzí
 Janovské Údolí
 rozhledna U Jakuba
 Šiškův mlýn
 kaple
 kaple sv. Magdaleny
 Štamberk
 Budeč
 Budeč
 kaple
 Hradiště
 Olšany
 panský dvůr
 kostel sv. Prokopa
 Knínice
 městské opevnění
 Čížov
 Dačická brána
 historické podzemí
 radnice
 Slavonice – MPR
 Studená
 Jemnická brána
 kaple sv. Kříže
 Pfaffenschlag
 výklenková kaplička
 Nové Hobzí
 Panenská
 Krasonice
 Míchova skála
 Slavětín
 kostel sv. Vavřince
 výklenková kaplička
 městské opevnění
 boží muka
 kostel sv. Stanislava
 židovské ghetto
 kostel Všech svatých
 Zdeňkov
 židovský hřbitov
 Jemnice
 Kapistránská lípa
 výklenková kaplička
 výklenková kaplička
 Kyprův mlýn
 Maříž
 Offermannův zámek
 mlýn Zahrádky
 Chvalkovice
 Sedlatice
 Palupín
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 Landštejn
 Pomezí
 Dobrohoř
 kostel sv. Víta
 Radotice
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 1824
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 8.12.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama