klášter bosých augustiniánů
© Luděk Vláčil 09/2020
Moravská obec Vratěnín (německy Fratting) se nachází u státní hranice s Rakouskem při hraničním přechodu Vratěnín-Drossendorf. Obec se svým původním uspořádáním a četnými památkami byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Hlavní dominantou obce je římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího s mohutnou farou. Před kostelem je sloup se sochou rytíře z přelomu 16. a 17. stol. Dominantou návsi je mohutná poštovní stanice z doby kolem r. 1700. V jihovýchodní části obce se nachází bývalý klášter, jehož součástí byl i panský dům, zvaný „zámeček“, postavený zřejmě na místě staré tvrze. Nejednotně působící areál je rozdělen na samostatné parcely a všechny jeho části jsou v soukromém vlastnictví. Na čelní fasádě se po troše snažení dají rozpoznat již velmi skromné pozůstatky kdysi majestátního kostela sv. Mikuláše Tolentinského.
Wernhard z Trnavy (Trnávky, Thürnau, Tiernau, Tyrna u Drosendorfu) získal od moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1192–1222), jehož chotí byla asi Helvida z Trnavy, právo kolonizovat kraj na sever od svého rodového hradu, moravské území jižně od Jemnice. Ves Vratěnín, uváděná jako Wratingen, se prvně zmiňuje v darovací listině z roku 1251, v níž Vikart z Trnávky (Wichard de Tyrna) daroval místní kostel premonstrátskému klášteru - opatství v Jeruši (německy Stift Geras). ...V letech 1548-1564 je mezi majetkem rodu Krajířů uváděna tvrz, která měla být později přestavěna na panský dům - „zámeček“, dnes č. p. 1. V 17. století vlastnili majetek Berchtoldové. Hrabě František Benedikt Berchtold daroval roku 1678 „zámeček“ řádu bosých augustiniánů, kteří se do něj v roce 1697 nastěhovali a tím se objekt stal základnou pro vybudování kláštera a také jeho součástí. V roce 1719 byla zahájena stavba kláštera a v roce 1726 se začal stavět i kostel sv. Mikuláše Tolentinského. Klášter byl definitivně dotován darovací listinou z roku 1728 hraběte Františka Heisslera z Heirtescheimu, který také daroval pozemek ke zřízení zahrady. Stavbu kláštera, která byla dokončena v roce 1730, vedli Sebastian Blüml a Jan Michael Koppner. K vysvěcení kostela olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem hrabětem z Liechtensteinu došlo v roce 1739. Kostel měl dvě věže, dvě kaple a sedm oltářů a byl považován za nejkrásnější v okolí. V roce 1757 již měl klášter velké jmění a v roce 1764 zde žilo dvacet řeholníků. To, že klášter měl úzké vztahy s císařským dvorem, dokládají návštěvy panovníků. Dne 21. 1. 1712 a ještě v roce 1719 zde nocoval Karel VI. V roce 1721 klášter navštívila císařovna Elisabetha Christina se svojí dcerou Marií Theresií při cestě do lázní Karlovy Vary. Již v roce 1784 byl Josefem ll. vydán dekret, jímž došlo ke zrušení kláštera. Ustanovení dekretu však nebylo provedeno a řeholníci zde žili dál. V roce 1803 byl sice císařem Františkem I. dekret odvolán, ale v té době již zde žili pouze čtyři kněží. V době napoleonských válek sloužil klášter jako vojenská nemocnice a klášterní kostel zůstal opuštěný. K definitivní zkáze kostela došlo v roce 1821, kdy vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a některé části byly upraveny. „Zámeček“ doplněný o pozdější hospodářské přístavby a skromné zbytky kostela byl nedávno restaurován. Z kostela se zachovala pouze jeho levá část. Bývalý klášter i přilehlý panský dům jsou kulturními památkami ČR..
|
Přihlášení |
