© Ivo Rozehnal 08/2020
Dačice
nový zámek
Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.
Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (+ 1600) italský stavitel Francesco Garof de Bison. V roce 1591 je v dačických domovních knihách uváděn jako novostavba. Je pravděpodobné, že zadní a boční křídla zámku byla připojena či výrazně přestavěna až po roce 1610 za Viléma Dubského z Třebomyslic. Nemůžeme vyloučit ani podíl Lva Buriana Berky z Dubé, který zkonfiskovaný majetek koupil v roce 1622. Další majitelé, Fürstenberkové ani Václav Vojtěch z Vrbna a Bruntálu, po sobě nezanechali výraznější stopu. Teprve Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže a dal zazdít renesanční arkádové oblouky na nádvoří. Autorem nedochované sochařské výzdoby byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian z Dalbergu (1792-1859) byl iniciátorem empirové úpravy průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit s dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. století byly v empírovém duchu upraveny architektem J. Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je vynikající ukázkou empírové architektury u nás. Poslední úpravy za Friedricha z Dalbergu (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad… číst dále
28.5. 2002
historie
Oldřich Krajíř († 1600) se nespokojil s dosavadní sídlem, které dostalo název starý zámek, a vybudoval na Horním náměstí koncem 16. století nový zámek. Ten si přes pozdější úpravy dodnes zachoval původní podobu jak v dispozici, tak zčásti i ve výstavbě, především v severním křídle s arkádami na nádvorní straně. V literatuře byl vysloven názor, že autorem této pozdně renesanční stavby byl Ital Francesco Garof de Bison, který v téže době stavěl věž městského kostela v Dačicích. Kolem zámku byla vybudována renesanční zahrada. Sestra zemřelého Oldřich Krajíře, Kateřina, prodala v r. 1610 panství za 106 000 zl. moravských Vilému Dubskému z Třebomyslic, který hrál za stavovského povstání v l. 1618 - 1620 velmi obojetnou úlohu. Když došlo k potrestání účastníků povstání, líčil zvláštním přípisem císaři svoji oddanost habsburskému rodu. Mimo jiné připomínal, jak v r. 1570 doprovázel arcivévodkyni k její svatbě… číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 20.4. 2004
pověsti
V Dačicích ve Starém zámku, prý kdysi sídlili templáři. Kamenná ruka zazděná někde ve sklepení, ukazuje na místo ukrytého pokladu. U staré školy zase vycházel podivný velký černý muž z otevřené země. Choval se podivně - rychle svlékl černé šaty, oblékl hnědé a odešel na Horní náměstí. Proč to dělal se neví. Konec všemu učinil věžník jménem Papež. Ten svlečené šaty sebral a ukryl ve věži. Když se na něj přízrak sápal, Papež rychle odzvonil půlnoc. V tom okamžiku se mrtvý rozpadl v prach a byl vysvobozen.
IvoR - z knihy Tajnosti moravských hradů a zámků 4 - L.Y.Koláček 2007, 30.11. 2007
