Dačice

Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (+ 1600) italský stavitel Francesco Garof de Bison. V roce 1591 je v dačických domovních knihách uváděn jako novostavba. Je pravděpodobné, že zadní a boční křídla zámku byla připojena či výrazně přestavěna až po roce 1610 za Viléma Dubského z Třebomyslic. Nemůžeme vyloučit ani podíl Lva Buriana Berky z Dubé, který zkonfiskovaný majetek koupil v roce 1622. Další majitelé, Fürstenberkové ani Václav Vojtěch z Vrbna a Bruntálu, po sobě nezanechali výraznější stopu. Teprve Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže a dal zazdít renesanční arkádové oblouky na nádvoří. Autorem nedochované sochařské výzdoby byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian z Dalbergu (1792-1859) byl iniciátorem empirové úpravy průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit s dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. století byly v empírovém duchu upraveny architektem J. Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je vynikající ukázkou empírové architektury u nás. Poslední úpravy za Friedricha z Dalbergu (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad…  číst dále