© Milan Caha 04/2024
Barokní polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého vznikla ještě před svatořečením světce někdy před rokem 1723. Je vytesána z mušlového vápence. Světec je znázorněn v obvyklém provedení a s obvyklými atributy. Oblečen je v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Po stranách má u nohou dva andílky, jeden podpírá rozevřenou knihu s latinským citátem od Aristotela, druhý drží palmovou ratolest, symbol mučednictví. Socha stojí na žulovém podstavci. Po stranách je podstavec zdobený akantovými ornamenty, z čelní strany je alianční znak majitelů panství – Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu († 1723) a jejího druhého manžela hraběte Františka Viléma ze Schellardu. Kolem podstavce je žulová balustráda, tvořená čtyřbokými kuželkami a nárožními pilířky. Socha byla rekonstruována v roce 2015, při rekonstrukci ji byla vrácena původní barevnost.… číst dále
Jan či Johánek z Pomuka (narozen někdy v letech 1340 až 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku, zemřel na mučidlech 20. března 1393 na Havelské rychtě v Praze) byl generálním vikářem pražského arcibiskupa. Svatořečený byl v roce 1729, je považován za mučedníka katolické církve. Je jedním z českých zemských patronů, dále je patronem Bavorska, loďařů, vorařů, mlynářů, duchovních, cti a zpovědního tajemství, proti vodnatosti. Jeho atributy jsou: pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma. Jeho kult je nerozlučně spojen s rekatolizací a českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. V baroku byl ale velmi populární v řadě dalších katolických zemí, jako bylo Polsko, Belgie, Francie nebo Španělsko. Díky jezuitům se jeho popularita rozšířila také v zemích Latinské Ameriky a v Asii.
|
Přihlášení |
