
Obec Budíškovice (německy Budischkowitz, Budisskowitz) se nachází na jihozápadní Moravě, cca 7,5 km jihovýchodně od Dačic. V písemných pramenech se objevují roku 1353, kdy je uváděn Ctibor z Budíškovic, a roku 1356 Bernard z Budíškovic. V obci je barokní zámek z konce 17. stol. na místě tvrze a se starším renesančním jádrem. Kolem je rozsáhlý park a obora. V obci i jejím okolí je řada drobnějších památek. Obcí projíždějí 4 autobusové linky, 340364, 340365, 340366, 340367, spojující ji s Dačicemi, Želetavou, Jemnicí a Knínicemi.
Světec je znázorněn v obvyklém provedení a s obvyklými atributy. Oblečen je v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Po stranách má u nohou dva andílky, jeden podpírá rozevřenou knihu s latinským citátem od Aristotela, druhý drží palmovou ratolest, symbol mučednictví. Socha stojí na žulovém podstavci. Po stranách je podstavec zdobený akantovými ornamenty, z čelní strany je alianční znak majitelů panství – Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu († 1723) a jejího druhého manžela hraběte Františka Viléma ze Schellardu. Kolem podstavce je žulová balustráda, tvořená čtyřbokými kuželkami a nárožními pilířky. Socha byla rekonstruována v roce 2015, při rekonstrukci ji byla vrácena původní barevnost. Socha je památkově chráněná od roku 1958..
Je jedním z českých zemských patronů, dále je patronem Bavorska, loďařů, vorařů, mlynářů, duchovních, cti a zpovědního tajemství, proti vodnatosti. Jeho atributy jsou: pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma. Jeho kult je nerozlučně spojen s rekatolizací a českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. V baroku byl ale velmi populární v řadě dalších katolických zemí, jako bylo Polsko, Belgie, Francie nebo Španělsko. Díky jezuitům se jeho popularita rozšířila také v zemích Latinské Ameriky a v Asii..