
Stanice je jednopatrový objekt s hlavním průčelím orientovaným směrem k severovýchodu. K jihozápadnímu dvornímu průčelí v západní části přiléhá krátké hospodářské křídlo. Nejhonosnější je krátké východní průčelí s dvouetážovým, trojúhelně ukončeným volutovým štítem, které je členěné řádem toskánských pilastrů a bosovaným nárožím. Okna s profilovanou šambránou jsou v patře východního průčelí zdůrazněna segmentově vzepjatými nadokenními štítky. Na čtrnáctiosém uličním průčelí je vstupní portál s profilovaným ostěním a zvlněnou nadpražní římsou.
Ves Vratěnín, tehdy uváděná jako Wratingen, se prvně zmiňuje v darovací listině z roku 1251, v níž Vikart z Trnávky (Wichard de Tyrna) daroval místní kostel premonstrátskému klášteru - opatství v Jeruši (německy Stift Geras). V roce 1325 král Jan Lucemburský povýšil Vratěnín na městečko a dal mu právo výročního trhu i hrdelního soudu. Přes městečko vedla stará kupecká cesta a později poštovní cesta z Prahy na Vídeň. Poštovní spojení mezi Prahou a Vídní vzniklo v letech 1526-1532. Kdy byla ve Vratěníně postavena první poštovní stanice, není známo. Kolem roku 1700 byl ve Vratěníně poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit současnou mohutnou barokní reprezentativní budovu. Za císaře Karla VI. byla stanice povýšena na stanici překládací. Po vybudování nových císařských silnic kolem roku 1750 byl provoz stanice omezen a roku 1768 zcela zanikl. Památkově chráněná budova poštovní stanice dnes slouží… číst dále