
Radkov byl sídlem drobné šlechty, která žila na místní tvrzi, jejíž pozůstatky, zvané Kočičí hrádek, se dochovaly dodnes. Nejstarší zmínka o zdejší faře (a tím i kostelu) pochází z roku 1360. Jednalo se zřejmě o nevelký gotický objekt s věží, v horní části dřevěnou. Jeho stavební vývoj je neznámý, jistě byl několikrát obnovován po živelných či válečných pohromách. Podrobnější zprávy o vývoji kostela pocházejí až z 18. století. Tehdy byl filiálním k Urbanovu u Telče. Roku 1717 kostel vyhořel natolik, že o jeho obnově, trvající do následujícího roku, se píše jako o novostavbě. Zřejmě však přežila řada konstrukcí, zejména spodní část věže. Od roku 1785 byla v Radkově opět samostatná farnost. To dalo podnět jak k rekonstrukci téměř zřícené farní budovy, tak i k další velké opravě kostela, znovu označované za novostavbu (po požáru 1799). Tehdy dostal kostel svůj dnešní vzhled ve stylu velmi opožděného… číst dále