Letecký pohled
© Petr Nožička 08/2010
Hrad Karlstein byl vybudován na vysokém skalisku, jež je ze tří stran obtékáno řekou Dyjí, na západě pak navazuje na okolní terén. Zde se také nacházejí hospodářské budovy. Vstup do areálu je veden od severozápadu. Za dnes již zasypaným příkopem stojí izolovaná patrová budova brány, krytá cibulovou střechou. Na jejím bosovaném portálu je patrna vpadlina po padacím mostu. Odtud vede cesta do vnitřního hradu tvořeného třemi srostlými křídly. Průjezd do nádvoří chrání okrouhlý bergfrit z neomítaného lomového zdiva. V minulosti byl zakončen kuželovou střechou, známou ze starých vyobrazení, dnes nahrazenou prostým ochozem. Na nádvoří zaujme například dvoupatrový arkýř nad vchodem, zbytky sgrafitové výzdoby, okenní ostění z druhé poloviny 16. století či okrouhlá schodišťová věžička. I přes pozdější utilitární využití objektu najdeme původní stavební prvky rovněž v interiéru. Jedná se zejména o renesanční trámové a kazetové stropy, dveřní ostění, renesanční krb… číst dále
Nejstarší písemná zmínka o Karlsteinu pochází z roku 1112, tehdy je o něm hovořeno jako o Chadelsteinu. Prvním známým majitelem by pak mohl být Hugo von Karlstein, připomínaný roku 1188. V roce 1192 přechází panství do rukou panovníka, který je následně uděloval v léno. Po rodině von Karlstein následovali ve funkci leníků od 14. do 16. století četní příslušníci rodů von Truchsess a Hauser. Asi v první čtvrtině 16. století vzniká cenná kaple Nejsvětější Trojice. Roku 1576 koupil Karlstein Adam von Puchheim, jenž vzápětí přistoupil k přestavbě starého hradu na renesanční zámek. Karlsteinské panství se tehdy stává významným centrem náboženské reformace. Po Adamově smrti (1609) však Puchheimové v důsledku dluhů o hrad přišli. Majitelé se následně velmi rychle střídali. Zámek díky své poloze na vysokém skalisku, ze tří stran obtékaném řekou Dyjí, sloužil také jako pevnost, jež nikdy nebyla dobyta. Neúspěšně se o to pokoušeli… číst dále
V době, kdy zdejším krajem táhli Švédové, poskytl Karlstein útočiště lidem z širokého okolí. Jako výhodně položený opěrný bod ovšem přilákal pozornost švédské armády, jež k hradu přitáhla a pokusila se ho dobýt. Po nezdařených přímých útocích, během nichž utrpěli útočníci těžké ztráty, se švédští velitelé rozhodli hrad oblehnout a vyhladovět. Po určité době se začal v zámku projevovat citelný nedostatek potravy. Blížila se chvíle, kdy budou obránci nuceni kapitulovat. Jejich jedinou šancí bylo použití lsti. Posledního srnce, jenž jim zbýval, spustili na laně do tábora obléhatelů jako malou pozornost. Mezi Švédy zavládlo zděšení. Ve chvíli, kdy očekávali, že se karlsteinští vzdají, bylo v zámecké spižírně zásob na rozdávání. Zklamaní proto odtáhli pryč a Karlstein nebyl ani tentokrát pokořen.
|
Přihlášení |
