Reliéfní zbytky hrádku zvaného Kočičí zámek, o jehož založení a vzniku v historických pramenech není žádná zmínka. Sporé nálezy z lokality datují její existenci do 13. a 14. století
Hlavní obrázek místa
Hradní jádro od severu
© Dušan Dohňanský 10/2018
Radkov se zmiňuje roku 1358, kdy se po něm píše Jarek. Možná je to on, kdo v roce 1367 vystupuje jako Jaroslav Morava, navíc s bratrem Čéčem a Zdichem Rušem z Radkova. Vladyků s tímto přídomkem se do konce 14. století uvádí celá řada. Snad proto mělo úsilí pánů z Hradce o připojení vsi k Telči dlouho negativní výsledky a na počátku 15. století ji drželi jen část. O tvrzi však není řeč vůbec, ani v roce 1482, když ves od Hynka a Oldřicha z Maříže konečně koupili celou. Hrádek či tvrz se nachází na skalní vyvýšenině nad levým břehem Dyje. Jeho oválný centrální pahorek má dnes osy 15 a 11 m. Na přístupové straně je chráněn půlkruhovým valem a příkopem z části vytesaným ve skále. Jádro je oproti němu vyvýšeno o 4,5 m.
D.Dohňanský - zdroj: M.Plaček- Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; V.Nekuda + J.Unger - Hrádky a tvrze na Moravě, 27.3. 2020

Komentáře

Vysočina,  Jihlava  (JI), Radkov

Místa v okolí

 Myslůvka
 Černíč
 židovský hřbitov
 parní mlýn
 Dyjice
 kostel sv. Václava
 Oslednice
 židovský hřbitov
 boží muka
 městské opevnění
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 kostel sv. Anny
 synagoga
 Lannerův dům
 mariánský sloup
 radnice
 Telč
 výklenková kaple
 kaple sv. Kříže
 Kostelní Vydří
 Červený Hrádek
 hrobka rodu Dalbergů
 Bílkov
 kostel sv. Jáchyma
 Šiškův mlýn
 Řečice
 Dačice
 Krumvald, Grünwald
 Dačice
 Borek
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 kovárna
 špitál
 Dačice
 kostel sv. Jiljí
 Čížov
 kaple sv. Magdaleny
 Budíškovice
 Horní Slatina
 Štamberk
 dřevěná zvonice
 Zdeňkov
 kostel sv. Lamberta
 kaple sv. Antonína
 kaple
 Budeč
 Krasonice
 Budeč
 kostel sv. Vavřince
 Sedlatice
 Knínice
 výklenková kaplička
 Míchova skála
 kostel sv. Linharta
 Roštejn
 kostel sv. Víta
 výklenková kaplička
 výklenková kaplička
 boží muka
 židovský hřbitov
 výklenková kaplička
 Kyprův mlýn
 Maškův mlýn
 Štítky
 boží muka
 Hradiště
 kaple
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 Český Rudolec
 boží muka
 Studená
 Cizkrajov
 Vimperk
 Cizkrajov
 Dolní Bolíkov
 židovský hřbitov
 Želetava
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 Želetava
 Šášovice
 pamětní kámen
 Lísek
 kostel sv. Václava
 městské opevnění
 kostel sv. Stanislava
 rozhledna U Jakuba
 Kapistránská lípa
 boží muka
 Žižkův kámen
 Mutišov
 židovské ghetto
 Jemnice
 židovský hřbitov
 Stonařov
 Janštejn
 smírčí kámen
 fara
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 boží muka
 boží muka
 Aleje
 Budkov
 kostel sv. Martina
 Oponešice
 Pfaffenschlag
 Kněžice
 kaple sv. Markéty
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 14763
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.3.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama