
Kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbyteriem, od severu s čtvercovou sakristií. Pozdně barokní průčelí je vůči lodi vyosené, v půdorysu je zvlněné s hranolovou věží v ose. Věž má profilovanou kordonovou římsu a nárožní pilastry. Průčelí přesahuje šířku lodi a soudě podle šmorců na severním nároží jde jen o část nedokončeného záměru přestavby – zřejmě měla být postavena nová větší loď a presbytář.
Okna jsou hrotitá, v presbytáři s troj až pětilistými kružbami, v lodi bez kružeb. Sedlová střecha je zakončena sanktusovou vížkou.
Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a šestidílným paprsčitým závěrem. Žebra mají hruškovcový profil, sbíhají do vřetenových a vegetabilních konzol, mezi presbytářem a závěrem pak do půlválcové přípory. Na severní straně jsou dva sanktuáře, v závěru raně gotický výklenkový s hrotitým ostěním vyplněným motivem jetelových pětilistů, v presbytáři pozdně gotický s přetínavými pruty. Na jižní straně je pravoúhlé sedile se dvěma trojlistými kružbami a střední konzolou. Vítězný oblouk je hrotitý s hruškovcovou profilací.
Loď je sklenutá valeně s lunetami, kruchtu s balustrovou poprsnicí nesou dva dřevěné sloupy. Podvěží je sklenuté plackou, sakristie křížovou klenbou.
Raně barokní hlavní oltář z poslední třetiny 17. století je černá portálová sloupová architektura s bílozlatým dekorem. Menza je gotická, centrální obraz sv. Petra a Pavla je novodobý. Boční oltáře jsou novorenesanční kolem roku 1900. Kazatelna a křtitelnice jsou kolem roku 1800. Dva znakové náhrobníky jsou datovány do let 1585 a 1635.
V barokním slohu byla přestavěna v 17. století loď, roku 1767 bylo stavitelem J. Kirchmayerem přistavěno nové barokní průčelí s věží..