klášter karmelitánů s kostelem Panny Marie Karmelské

V roce 1694 koupil osadu Kostelní Vydří, která stála od roku 1305, císařský poštmistr baron Gerhard Jindřich Rutz z Rolsbergu. Ten nakázal roku 1709 postavit na vršku nad obcí kapli vysvěcenou páterem Karlem Felixem Slavatou, který sem věnoval i obraz Panny Marie Karmelské ( na hlavním oltáři ). Prvního rozšíření se kaple dočkala po dvaceti letech a v letech 1746 – 1752 přibyla budova kláštera. V roce 1754 byla ke kostelíku přistavěna dřevěná loď a původní kaple se stala presbytářem. Stavební práce pokračovaly a roku 1769 je zahájeno budování ambitů ( dokončena pouze část ). V letech 1787 – 89 potom dochází k nahrazení stávající dřevěné kostelní lodě za zděnou. Tehdy sem také byla z Kostelního Vydří přemístěna fara, čímž bylo zabráněno zrušení kláštera Josefem II. Interiér kostela je tvořen pozdně barokním, empírovým a rokokovým vybavením a mnoho prvků pochází až z přelomu 19. a 20. století ( např. nástropní freska nebo lavice). V roce 1914 byl naproti klášteru postaven lesní hřbitov s hrobkou Dalbergů. Areál je tvořen pozdně barokním jednolodním kostelem zasvěceným Panně Marii Karmelské, který stojí v jeho centru na vyvýšeném místě. Hlavní vstup do komplexu je ze západu skrze ambit. V budovách kláštera dnes mj. sídlí Karmelitánské nakladatelství, které tu má svou prodejnu. Celý poutní areál byl nákladně rekonstruován na počátku 90. let minulého století..

1735, opakovanou 27. 6. 1737. Konsistoř žádost prověřila a zjistila, že v místě se nacházel starý kamenný sloup s mariánskou plastikou, jíž se připisovala zázračná moc. Kaple podle projektu Francesca (Franze) Cameliho byla postavena do roku 1739. Rozmach nového poutního místa vedl k jeho rozšiřování, takže již roku 1754 zde stály budovy školy a lokálie, která byla vytvořena roku 1752. Jejím sídelním kostelem však byl až do roku 1787 starý kostel Navštívení Panny Marie ve vsi (viz heslo). Roku 1754 byla původní kaple připojena jako presbytář k nové dřevěné lodi kostela. Roku 1762 byla postavena sakristie s oratoří v patře, sedm let nato ambitová chodba. Od roku 1787 byl kostel prohlášen za farní, což vedlo ke stavbě kamenné lodi (do roku 1789). Farní status zachránil poutní místo před zrušením za Josefa II. Až roku 1908 do Kostelního Vydří přišel řád obutých karmelitánů, který o místo pečuje dodnes. V částečné ilegalitě zde působil i v letech 1950–89. Plně zde obnovil činnost roku 1990 a o tři roky později dokončil rekonstrukci celého komplexu..