Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.
Slavětín
©Martin Kabeláč 09/2007
Obec Slavětín se nachází asi 5 km východně od Slavonic při hranici s Rakouskem. Tvrz se nacházela v jihovýchodním cípu obce při hospodářském dvoře (čp. 31). Stavitel tvrze využil hranu mírně stoupajícího terénu odděleného od vsi inundací potoka.
27.9. 2006
popis

Mladší část tvrze je zachovalá budova, číslo popisné 31, která je zbytkem větší čtyřkřídlé budovy. Tato budova byla pravděpodobně mladší přístavbou ke gotické tvrzi. Starší gotické pozůstatky tvrze stojí v severozápadním nároží poplužního dvora, kde se nachází dva „kopečky“ obsahující sklepení. Tyto sklepy jsou podle stavebního stylu očividně starší než sklep v renesanční budově. Dál na západ se budova nepravidelně lomila. V jižní části by bylo možno odkrýt základy zde kdysi stojících budov. Západní část zcela zmizela.

Petr Nožička, 14.4. 2010
čerpáno z M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Dodatky, Libri, Praha 2007

historie

V roce 1350 vlastní ves Slavětín Štěpán a Pillung z Gilgenbergu. Roku 1364 se o ves Štěpán dělil s bratrem Filipem, roku 1366 se píše Štěpán, jako Štěpán ze Slavětína. V roce 1371 se uvádí Štěpán Weisbeck ze Slavětic (pravděpodobně syn výše jmenovaného Štěpána) s manželkou Radoslavou. V roce 1385 byl spolčen s Pavlem z Ayzenreichu a s Heslinem z Baumgartenu. Pravděpodobně Štěpán nechal postavit tvrz ve Slavětíně. V roce 1405 si ponechává ves Pelhřim ze Slavětína, v rámci vyrovnání se syny své ženy z prvního manželství a jim postupuje vsi Krokvice a Novou ves. První písemná zmínka o tvrzi je až z roku 1407. V roce 1298 se uvádí Kojiš ze Slavětína a jeho potomci Slavětín drželi do poloviny 15. století. V roce 1464 Eliška ze Slavětína přepisuje ves s tvrzí na bratry Mareše a Hanuše Házly z Nové vsi a jejich rod vlastnil panství do roku 1569. Existující tvrz je…  číst dále

Petr Nožička, 9.3. 2010
čerpáno z Encyklopedie českých tvrzí II a III., Argo 2000, 2005, M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí Dodatky, Libri, Praha 2007

Půdorys místa

výřez z indikační skici z r. 1824 - útvar tvrze vyznačen šipkou
© Miroslav Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové a revidované lokality (in Přehled výzkumů 44, ArÚ Brno, 2002)

Komentáře

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Písečné

Místa v okolí

 Krokovice
 Nové Hobzí
 Jemnická brána
 Janovské Údolí
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Slavonice – MPR
 Dačická brána
 historické podzemí
 panský dvůr
 městské opevnění
 Mutišov
 židovský hřbitov
 Staré Hobzí
 Písečné
 Nové Sady
 kostel sv. Oldřicha
 Cizkrajov
 Maříž
 Dolní Bolíkov
 Panenská
 Cizkrajov
 Vimperk
 Offermannův zámek
 Chvalkovice
 Pfaffenschlag
 Weikertschlag
 kostel sv. Linharta
 boží muka
 Český Rudolec
 Dobrohoř
 Dačice
 špitál
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 radnice
 Karlstein an der Thaya
 židovský hřbitov
 Borek
 Dačice
 Dačice
 Košťálkov
 kostel sv. Lamberta
 kaple sv. Prokopa
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 Bílkov
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Stanislava
 boží muka
 židovské ghetto
 městské opevnění
 Jemnice
 Landštejn
 hrobka rodu Dalbergů
 Pomezí
 kaple
 Radotice
 Kapistránská lípa
 Krumvald, Grünwald
 Bačkovice
 Kostelní Vydří
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 Grossau II
 Budíškovice
 výklenková kaple
 kaple Panny Marie
 socha sv. Donáta
 Buchenstein
 U Jakuba
 Vratěnín
 boží muka
 městské opevnění
 Nonndorf
 Raabs an der Thaya
 poštovní stanice
 kaple
 Vratěnín
 kaple sv. Antonína
 kostel sv. Jiljí
 Horní Slatina
 Gaber
 Budeč
 Budeč
 Primmersdorf
 zděná boží muka
 Knínice
 Eibenstein II
Základní informace místa
ID místa: 4656
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 10.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama