Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.
Hlavní obrázek místa
©Martin Kabeláč 09/2007
Obec Slavětín se nachází asi 5 km východně od Slavonic při hranici s Rakouskem. Tvrz se nacházela v jihovýchodním cípu obce při hospodářském dvoře (čp. 31). Stavitel tvrze využil hranu mírně stoupajícího terénu odděleného od vsi inundací potoka.
27.9. 2006
popis

Mladší část tvrze je zachovalá budova, číslo popisné 31, která je zbytkem větší čtyřkřídlé budovy. Tato budova byla pravděpodobně mladší přístavbou ke gotické tvrzi. Starší gotické pozůstatky tvrze stojí v severozápadním nároží poplužního dvora, kde se nachází dva „kopečky“ obsahující sklepení. Tyto sklepy jsou podle stavebního stylu očividně starší než sklep v renesanční budově. Dál na západ se budova nepravidelně lomila. V jižní části by bylo možno odkrýt základy zde kdysi stojících budov. Západní část zcela zmizela.

Petr Nožička, čerpáno z M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Dodatky, Libri, Praha 2007, 14.4. 2010

historie

V roce 1350 vlastní ves Slavětín Štěpán a Pillung z Gilgenbergu. Roku 1364 se o ves Štěpán dělil s bratrem Filipem, roku 1366 se píše Štěpán, jako Štěpán ze Slavětína. V roce 1371 se uvádí Štěpán Weisbeck ze Slavětic (pravděpodobně syn výše jmenovaného Štěpána) s manželkou Radoslavou. V roce 1385 byl spolčen s Pavlem z Ayzenreichu a s Heslinem z Baumgartenu. Pravděpodobně Štěpán nechal postavit tvrz ve Slavětíně. V roce 1405 si ponechává ves Pelhřim ze Slavětína, v rámci vyrovnání se syny své ženy z prvního manželství a jim postupuje vsi Krokvice a Novou ves. První písemná zmínka o tvrzi je až z roku 1407. V roce 1298 se uvádí Kojiš ze Slavětína a jeho potomci Slavětín drželi do poloviny 15. století. V roce 1464 Eliška ze Slavětína přepisuje ves s tvrzí na bratry Mareše a Hanuše Házly z Nové vsi a jejich rod vlastnil panství do roku 1569. Existující tvrz je…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z Encyklopedie českých tvrzí II a III., Argo 2000, 2005, M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí Dodatky, Libri, Praha 2007, 9.3. 2010

Půdorys místa

soukres dochovaných sklepů tvrze a její podoby v indikační skice
© Miroslav Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové a revidované lokality (in Přehled výzkumů 44, ArÚ Brno, 2002)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Písečné

Místa v okolí

 Krokovice
 Nové Hobzí
 Jemnická brána
 Janovské Údolí
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Slavonice – MPR
 historické podzemí
 panský dvůr
 městské opevnění
 Dačická brána
 Mutišov
 židovský hřbitov
 Písečné
 Staré Hobzí
 Nové Sady
 kostel sv. Oldřicha
 Cizkrajov
 Maříž
 Dolní Bolíkov
 Panenská
 Cizkrajov
 Vimperk
 Offermannův zámek
 Chvalkovice
 Pfaffenschlag
 kostel sv. Linharta
 boží muka
 Dobrohoř
 Český Rudolec
 špitál
 Dačice
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Borek
 Dačice
 Dačice
 Košťálkov
 kostel sv. Lamberta
 židovský hřbitov
 Bílkov
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 boží muka
 židovské ghetto
 městské opevnění
 kostel sv. Stanislava
 Jemnice
 Landštejn
 hrobka rodu Dalbergů
 kaple
 Pomezí
 Radotice
 Kapistránská lípa
 Krumvald, Grünwald
 Bačkovice
 Kostelní Vydří
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 Grossau II
 Budíškovice
 Buchenstein
 rozhledna U Jakuba
 Vratěnín
 městské opevnění
 Raabs an der Thaya
 poštovní stanice
 kaple
 Vratěnín
 Horní Slatina
 Gaber
 Budeč
 Budeč
 Primmersdorf
 Knínice
 Eibenstein II
Základní informace místa
ID místa: 4656
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 10.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama