
Dolní Bolíkov (něm. Wölking) je malá ves asi se 70 obyvateli, nyní část obce Cizkrajov. Leží historicky na Moravě, avšak území Slavonicka a Dačicka bylo r. 1960 připojeno k jihočeskému okresu Jindřichův Hradec. Ves má železniční zastávku na trati 227, která spojuje Kostelec u Jihlavy a Slavonice stejně jako silnice II/406, která vsí prochází. Prochází tudy též žlutá turistická značka z Cizkrajova do Stálkova a tzv. Graselova stezka, která vede od místní železniční zastávky přes Český Rudolec do Slavonic.
Na jejím místě lze rozpoznat depresi ve tvaru písmene L, jež může být pozůstatkem bývalého příkopu. Na celé ploše tvrziště se v současné době nachází zarostlá zahrada. Ve 2. polovině 16. století zdědil bolíkovský majetek po své matce Volf Koňas z Vydří, který na Bolíkově pobýval v letech 1566-1590, k čemuž si zde s velkou pravděpodobností založil i sídlo - tvrz všeobecně nazývanou jako "zámeček". Ten byl postaven v těsném sousedství zaniklého staršího tvrziště, asi 20 m jižněji od něj. Poprvé je sídlo uvedeno v roce 1600, kdy od Jana Kořenského koupil ves i s tvrzí Jan Smrčka z Mnichu. Již po roce 1745 vrchnost zámeček opustila. Zámeček je zachycen na indikační skice z roku 1830 jako trojkřídlá budova. Hlavní budova je na severovýchodě a k ní je připojeno hospodářské křídlo na severozápadě. Do návsi se obracelo křídlo jihovýchodní, které mohlo být opatřeno věží. Severozápadně na zámeček navazovala zahrada zachycená i v literatuře, snad údajně opatřená vodotryskem. Na severovýchodě sousedil s dolním mlýnem a jeho náhonem. Kolem roku 1880 byl zámeček pro celkovou zchátralost zbořen. Celou situaci kolem dvou bolíkovských tvrzí by mohl objasnit archeologický průzkum. Dnes je zde udržovaná zatravněná plocha, dolní mlýn je zrekonstruován a z mlýnského náhonu je rybníček..