sokolovna

Sokolská jednota v Táboře vznikla v roce 1883 a o sedm let později bylo ustaveno Družstvo pro postavení tělocvičny (1890). Do vypsaného konkurzu bylo podáno celkem 16 architektonických návrhů, jako nejlepší byl vyhodnocen projekt ing. Ludvíka Čížka (1862-1930), který byl též autorem sokoloven v Plzni, Písku a Humpolci.

Sokolovna byla postavena v městské části Nové Město v prostoru mezi historickým centrem a nádražím, kde na přelomu 19. a 20. století vznikla řada hodnotných veřejných budov. Stavba se značně protáhla především z finančních důvodů, od vzniku družstva do počátku výstavby uplynulo čtrnáct let, sokolovna byla postavena až v letech 1904-1906, avšak pro veřejnost byla otevřena již v září 1905. Honosnějším severním průčelím se sokolovna otvírá do Tyršovy ulice, kombinaci novorenesanční a secesní architektury zdobí malby ve výši prvního patra, nad vchodem jsou portréty Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Naopak jižní průčelí v Budějovické ulici doplňují jejich busty. Vedle vchodu z Tyršovy ulice jsou umístěny pamětní desky připomínající členy Sokola zemřelé za druhé světové války.

Táborská sokolovna není zapsána na seznamu kulturních památek.