
Uprostřed obce Bohutice v sousedství kostela stojí renesanční zámek, který je dnes nejenom místní dominantou, ale také centrem kulturního a společenského dění ve vsi. Bývalo tomu vždy, neboť kdysi zde stávalo starší sídlo, pozdější gotická tvrz s dvorem. Prastarou tvrz koupil počátkem 16. století rod Kusých z Mukoděl, jenž se v 2. polovině téhož století pustil do nákladné přestavby starého sídla v renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byla Kusým za jejich účast na stavovském povstání jednokřídlá budova o dvou patrech s arkádovými ochozy zkonfiskována. Když poté získali zámek znojemští jezuité, nechali objekt rozšířit o západní křídlo a na nádvoří vystavěli barokní kašnu se sochou svatého Floriána. Po zrušení řádu se majitelé stavby rychle střídali a protože poslední soukromý vlastník zámku se v období Protektorátu netajil svými proněmeckými postoji, byl zámek po osvobození v roce 1945 zkonfiskován znovu. Nemovitost se… číst dále
Bohutický zámek se skládá ze dvou křídel. Starší, severní, obsahující v hmotě i původní tvrz, bylo v polovině 16. stolení opatřeno z jedné strany po celé výšce renesančními arkádami. Arkádu nesou v přízemí štíhlé pískovcové pilíře, v patrech toskánské sloupky. Nižší křídlo je barokní a pochází z poloviny 18. století, stejně jako kašna na nádvoří.
První zmínka o vsi Bohuticích je v zakládací listině louckého kláštera z r. 1253. Zdejší tvrz pravděpodobně vybudovali příslušníci rodu z Mukoděl. Písemně je tvrz poprvé připomínaná v roce 1535, kdy Jan z Lipé předal tvrz spolu s dalším majetkem rodu z Mukoděl. Hlavní křídlo s arkádami provedl v místě starší tvrze Vilém starší Kusý z Mukoděl po r. 1548. Počátkem roku 1619 byly Bohutice vypáleny dampierrovým císařským vojskem. V r. 1624 získali Bohutice spolu se zámkem jako dar znojemští jezuité od hraběte Michala Adolfa Althana. Jezuité vybudovaly v druhé třetině 18. století kašnu se sochou sv. Floriana a barokní křídlo zámku. Po jejich zrušení v roce 1773 vlastnil zámek studijní fond a poté se majitelé rychle střídali, nejdéle jej vlastnila rodina Seydlů. Po druhé světové válce připadl zámek obci a byl účelově využit pro byty a potřeby MNV. Obec vlastní a využívá zámek doposud.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.