
Zámek se nachází v centru obce v malém ohrazeném parkově upraveném areálu s kašnou, který je přístupný. Interiéry zámku slouží potřebám obce. Z exteriéru si lze objekt prohlédnout, část interiérů lze navštívit např. při konání některých společenských akcí.
polovině téhož století pustil do nákladné přestavby starého sídla v renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byla Kusým za jejich účast na stavovském povstání jednokřídlá budova o dvou patrech s arkádovými ochozy zkonfiskována. Když poté získali zámek znojemští jezuité, nechali objekt rozšířit o západní křídlo a na nádvoří vystavěli barokní kašnu se sochou svatého Floriána. Po zrušení řádu se majitelé stavby rychle střídali a protože poslední soukromý vlastník zámku se v období Protektorátu netajil svými proněmeckými postoji, byl zámek po osvobození v roce 1945 zkonfiskován znovu. Nemovitost se stala vlastnictvím poválečného Československého státu, do interiérů se nastěhovalo vedení obce a to zde zůstalo až do současnosti. Dnes má pozdně renesanční zámek Bohutice tvarované komíny, zastřešenou hranolovou vížku a arkády ve všech patrech. V dvoupatrové budově půdorysného tvaru písmene „L“ najdeme pracovnu starosty i další obecní kanceláře, Mateřskou školu, Infocentrum a dětskou poradnu. Skoro ve všech místnostech zůstala na stropech štuková zrcadla, a v bývalém modrém salonku v prvním patře (současná zasedací místnost) je dochována původní stropní výmalba. Za zmínku stojí také renovovaná zámecká kaple v přízemí. Zámek je majetkem obce a i když není provozován jako kulturní památka s návštěvnickým režimem, je v čase úředních hodin pro veřejnost otevřen..
Současná renesanční podoba zámku pochází z přelomu 16. a 17. století. Jedná se o trojpodlažní arkádovou budovu se sloupy a pavlačemi. Arkády jsou v přízemí členěny masivními kaemennými sloupy. V současné době je turistům zpřístupněn Unikátní soubor památek v Bohuticích:
Expozici Křížové cesty - unikátní série soch v životní velikosti, která vypráví Ježíšův příběh od okamžiku odsouzení Pilátem Pontským až po jeho uložení do hrobu - si můžete prohlédnout ve 2. poschodí zámku v Bohuticích denně (včetně víkendů) od 10.00 do 15.00 h. Kromě zámecké expozice se mohou návštěvníci vydat na procházku po Naučné stezce pátera Antonína Práška. Na cestě touto malebnou jihomoravskou obcí Vás čeká i další z významných památek - Lurdská jeskyně, pocházející ze 30. let minulého století. Na konci stezky čeká návštěvníky výhled na siluetu hřbitova od zrekonstruované sochy sv. Václava. Dalším zastavením může být výhled na celkové panorama obce s vinohrady a vzdálenou Pálavou od sochy svatého Michala, umístěné na protějším kopci. Meruňkami proslavená obec Bohutice skýtá návštěvníkům zámeckých sklepů široký výběr vzácných ročníků meruňkovice. Sousední sklepy mohou nabídnout turistům ochutnávku vín, zejména od místních vinařů. Ti, kteří se rozhodnou zavítat do Bohutic na podzim, by si měli naplánovat svoji cestu tak, aby nepromarnili Meruňkový karneval s ochutnávkou vyhlášené bohutické meruňkovice, marmelád a dalších meruňkových specialit. Velkou návštěvnost mají tradiční Bohutické podzimní slavnosti, na kterých mohou návštěvníci ochutnat vynikající burčák, bohutická vína, medovinu a zabijačkové speciality. Aktuální informace o pořádaných akcích najdete na webu obce www.bohutice.cz
Informace o bohutických památkách včetně otevírací doby najdete na www.krizovacestabohutice.cz.
Nižší křídlo je barokní a pochází z poloviny 18. století, stejně jako kašna na nádvoří..
1548. Počátkem roku 1619 byly Bohutice vypáleny dampierrovým císařským vojskem. V r. 1624 získali Bohutice spolu se zámkem jako dar znojemští jezuité od hraběte Michala Adolfa Althana. Jezuité vybudovaly v druhé třetině 18. století kašnu se sochou sv. Floriana a barokní křídlo zámku. Po jejich zrušení v roce 1773 vlastnil zámek studijní fond a poté se majitelé rychle střídali, nejdéle jej vlastnila rodina Seydlů. Po druhé světové válce připadl zámek obci a byl účelově využit pro byty a potřeby MNV. Obec vlastní a využívá zámek doposud..
století – rod Kusých z Mukoděl se pustil do nákladné přestavby tvrze v renesanční zámek. 1620 – za účast na stavovském povstání byl Kusým z Mukoděl po bitvě na Bílé hoře zámek zkonfiskován. 1624 – zámek získali znojemští jezuité a rozšířili jej o západní křídlo. konec 18. století – počátek 20. století – po zrušení řádu se majitelé zámku rychle střídali. 1945 – po osvobození je posledním vlastníkům zámek znovu zkonfiskován a stává se majetkem poválečného Československa, které v něm zřídilo MNV. počátek 21. století – zámek je stále majetkem obce, a ta jej účelově využívá pro své potřeby..