Chlum

© Šemík 2003

Zřícenina se jen velmi těžko hledá a je lepší se zeptat přímo v obci domorodců. Na místě bývalého hradu však už stojí jen pár zdí, obklopených hromadami odpadků s ohništěm v koutě bývalého hradního paláce. Velmi nemile mě překvapila skutečnost, že větrací a vstupní komory do sklepení nejsou nijak zabezpečeny proti případnému pádu dovnitř. Potulovat se okolím zříceniny je tak velice nebezpečné a hrozí zde přinejmenším zlomeniny končetin.

Je až s podivem, jak úspěšně se dosud bádání hradu Chlum vyhnulo, přitom jde o hrad poměrně významného rodu. O tomto hradě se zmiňuje v odborné literatuře v podstatě jen Tomáš Durdík ve své Encyklopedii, další zdroje se mi nalézt nepodařilo. V knize D. Menclové České hrady se hrad neobjevuje vůbec. Níže uvádím několik postřehů a hypotéz z nedávné návštěvy. Hrad se nachází téměř přímo v obci, jeho západní část je pozměněna pozdější zástavbou. Nejvýraznějšími pozůstatky hradu jsou sklepení na jižní straně a torzo budovy na straně východní. Nejprve něco málo k onomu torzu. Hned na první pohled upoutá odlišná barevnost zdiva západního a východního dílu, oddělených průrvou. Východní díl je vyzděn z tmavšího kamene, větší západnější díl i s výběhem příčné zdi z načervenalého. Důvod jistě tkví v odlišné době výstavby východní, tj. mladší části. Lze se domnívat, že kvůli poruše budovy (např. statické, kdy…  číst dále

Zakladatelem hradu Chlumu byl pravděpodobně předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Bleh nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Blehův rod pocházel z Litoměřicka; na počátku 13. století přišel na Čáslavsko a získal dědičně správní úřady čáslavské župy. Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu po založení města Čáslavi v r. 1276 úřad odňal a asi jako náhradu mu daroval rozsáhlou zalesněnou oblast, kde potom vznikl hrad Chlum. Počátky stavby spadají do doby po r. 1276. Bleh zemřel v r. 1282 a jeho synové Mstislav, Bun a Sezema v r. 1289 poprvé používají přídomku z Chlumu. To je možné považovat za první nepřímou zprávu o existenci hradu. Hrad zaujímal nevelkou plochu. Opevnění tvořil především příkop, oddělující na západě hradní areál od okolí. Na ostatních stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, neboť svahy ostrohu byly poměrně mírné.…  číst dále

Půdorys místa

Půdorys hradu, 1-3 zdivo jednotlivých stavebních fází hradu; 4 - současná zástavba
© T. Durdík Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 1, Libri, Praha 2001

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

43 Střední Posázaví

Cykloturistické mapy, Kartografie

23 Střední Posázaví, Kutná Hora

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

124 Železné hory. Kutnohorsko. Kolínsko

140 Střední Posázaví. Havlíčkobrodsko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

14 Žďárské vrchy. Železné hory