
Zřícenina se jen velmi těžko hledá a je lepší se zeptat přímo v obci domorodců. Na místě bývalého hradu však už stojí jen pár zdí, obklopených hromadami odpadků s ohništěm v koutě bývalého hradního paláce. Velmi nemile mě překvapila skutečnost, že větrací a vstupní komory do sklepení nejsou nijak zabezpečeny proti případnému pádu dovnitř. Potulovat se okolím zříceniny je tak velice nebezpečné a hrozí zde přinejmenším zlomeniny končetin.
Je až s podivem, jak úspěšně se dosud bádání hradu Chlum vyhnulo, přitom jde o hrad poměrně významného rodu. O tomto hradě se zmiňuje v odborné literatuře v podstatě jen Tomáš Durdík ve své Encyklopedii, další zdroje se mi nalézt nepodařilo. V knize D. Menclové České hrady se hrad neobjevuje vůbec. Níže uvádím několik postřehů a hypotéz z nedávné návštěvy. Hrad se nachází téměř přímo v obci, jeho západní část je pozměněna pozdější zástavbou. Nejvýraznějšími pozůstatky hradu jsou sklepení na jižní straně a torzo budovy na straně východní. Nejprve něco málo k onomu torzu. Hned na první pohled upoutá odlišná barevnost zdiva západního a východního dílu, oddělených průrvou. Východní díl je vyzděn z tmavšího kamene, větší západnější díl i s výběhem příčné zdi z načervenalého. Důvod jistě tkví v odlišné době výstavby východní, tj. mladší části. Lze se domnívat, že kvůli poruše budovy (např. statické, kdy… číst dále
Zakladatelem hradu Chlumu byl pravděpodobně předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Bleh nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Blehův rod pocházel z Litoměřicka; na počátku 13. století přišel na Čáslavsko a získal dědičně správní úřady čáslavské župy. Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu po založení města Čáslavi v r. 1276 úřad odňal a asi jako náhradu mu daroval rozsáhlou zalesněnou oblast, kde potom vznikl hrad Chlum. Počátky stavby spadají do doby po r. 1276. Bleh zemřel v r. 1282 a jeho synové Mstislav, Bun a Sezema v r. 1289 poprvé používají přídomku z Chlumu. To je možné považovat za první nepřímou zprávu o existenci hradu. Hrad zaujímal nevelkou plochu. Opevnění tvořil především příkop, oddělující na západě hradní areál od okolí. Na ostatních stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, neboť svahy ostrohu byly poměrně mírné.… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.