Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.
Hlavní obrázek místa
Prostor západně od kostela sv. Voršily, kde zřejmě stávalo první újezdecké panské sídlo
© Filip Matoušek 08/2006
A. Sedláček uvádí, že tvrz v Újezdci vznikla ve 14. století a ves samotná byla v té době rozdělena mezi několik majitelů. Roku 1362 se jako majitel tvrze připomíná Jan z Újezdce, o několik let později patřila bratrům Buzkovi, Přibyslavovi a Hukovi z Křikavy, kteří zastávali i podací právo ke zdejšímu kostelu sv. Voršily. Od roku 1401 patřila tvrz i nárok na podací právo Oldřichu Slepcovi z Miličína; jeho syn Jan Mládenec někdy po roce 1419 ale zdejší majetek prodal a usadil se v Kocelovicích. Roku 1430 se po Újezdci píše Dobeš z Míšovic. Roku 1542 patřila celá ves i s tvrzí, sladovnou a pivovarem ke hvožďanskému zboží a nedlouho poté byla zřejmě tvrz v Újezdci definitivně opuštěna a postupně zanikla.
© F. Kašička a B. Nechvátal (in Tvrze a hrádky na Strakonicku, MSP Strakonice 1986), 13.9. 2006
historie

V Újezdci u Bělčic existovala v blízkosti románsko-gotického kostelíka sv. Voršily pravděpodobně dvě panská sídla. Starší feudální sídlo – románská kurie - stávalo těsně v blízkosti (západně) od kostela sv. Voršily a jeho existenci dokládá dochovaný (dnes zazděný) portálek na panskou tribunu v patře západního průčelí kostelíka. Bližší informace o podobě či historii kurie však nejsou i přes geofyzikální měření a archeologickou sondáž B. Nechvátala zatím k dispozici. Pozdější gotická tvrz s doloženou sladovnou a pivovarem stávala zřejmě jihozápadně od kostelíka, její pozůstatky se však v současné zástavbě ve vsi nedochovaly. Zbytky sladovny se dle místních obyvatel dochovaly na dvoře č.p. 27 až do roku 1907, kdy byly zbořeny a nahrazeny dodnes stojící stodolou.

© F. Kašička a B. Nechvátal (in Tvrze a hrádky na Strakonicku, MSP Strakonice 1986), 13.9. 2006

Jihočeský kraj,  Strakonice  (ST), Újezdec

Místa v okolí

 kostel sv. Voršily
 Hrádek
 socha sv. Barbory
 radnice
 Hvožďany
 Lnáře
 Starý Smolivec
 Hostišovice
 Tchořovice
 Ženatý dub
 židovský hřbitov
 Kasejovice
 kostel sv. Jakuba
 Křikava
 synagoga
 Uzeničky
 kaple Božího hrobu
 Třemšín
 Třemšín
 kostel sv. Jiljí
 stará radnice
 kaplanka
 socha sv. Floriana
 mariánský sloup
 kostel sv. Václava
 Blatná
 parostrojní lihovar
 Drahenice
 Dožice
 Pole
 Draheničky
 kostel sv. Rocha
 Hengst
 synagoga
 židovské ghetto
 silniční most
 Řesanice
 Buzice
 Březnice
 židovský hřbitov
 pivovar Herold
 kostel sv. Ondřeje
 Životice
 Kadov
 Podhůří
 židovský hřbitov
 Záboří
 Škvořetice
 skanzen Chanovice
 Chanovice
 Chlum
 Pětnice
 Oselce
 Hrochův Hrádek
 Čekanice
 Strašná skála
 Na Skále
 Myslín
 Kosatínský viklan
 kaple sv. Vojtěcha
 židovský hřbitov
 kostel sv. Klimenta
 Bratronice
 Boudy u Čimelic
 Mirovice
 Hůrka u Vranovic
 Starosedlský Hrádek
 Defurovy Lažany
 Tochovice
 Sedlice
 Strážovice
 Mítov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 Pouskův mlýn
 Kožlí
 Těnovice
Základní informace místa
ID místa: 4616
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 18.9.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama