
A. Sedláček uvádí, že tvrz v Újezdci vznikla ve 14. století a ves samotná byla v té době rozdělena mezi několik majitelů. Roku 1362 se jako majitel tvrze připomíná Jan z Újezdce, o několik let později patřila bratrům Buzkovi, Přibyslavovi a Hukovi z Křikavy, kteří zastávali i podací právo ke zdejšímu kostelu sv. Voršily. Od roku 1401 patřila tvrz i nárok na podací právo Oldřichu Slepcovi z Miličína; jeho syn Jan Mládenec někdy po roce 1419 ale zdejší majetek prodal a usadil se v Kocelovicích. Roku 1430 se po Újezdci píše Dobeš z Míšovic.
Roku 1542 patřila celá ves i s tvrzí, sladovnou a pivovarem ke hvožďanskému zboží a nedlouho poté byla zřejmě tvrz v Újezdci definitivně opuštěna a postupně zanikla.
Starší feudální sídlo – románská kurie - stávalo těsně v blízkosti (západně) od kostela sv. Voršily a jeho existenci dokládá dochovaný (dnes zazděný) portálek na panskou tribunu v patře západního průčelí kostelíka. Bližší informace o podobě či historii kurie však nejsou i přes geofyzikální měření a archeologickou sondáž B. Nechvátala zatím k dispozici. Pozdější gotická tvrz s doloženou sladovnou a pivovarem stávala zřejmě jihozápadně od kostelíka, její pozůstatky se však v současné zástavbě ve vsi nedochovaly. Zbytky sladovny se dle místních obyvatel dochovaly na dvoře č.p. 27 až do roku 1907, kdy byly zbořeny a nahrazeny dodnes stojící stodolou..