Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled od jihozápadu
© Roman Řezáč 02/2009
Těžce poškozený, ale stále zřetelný reliéf opevněného sídla leží v pravoúhlém cípu lesa, asi 1 km východně od Svojkovic a jen 500 m od silnice ze Svojkovic do Želetavy. V současné době by však bylo lepší napsat že sídlo leželo v cípu lesa, neboť tento je z velké části vykácen a to především díky nedávnému větrnému polomu, který vyvrátil několik vzrostlých stromů i s kořeny. Několik těchto stromů bylo vyvráceno i v prostoru opevněného sídla, což mělo za následek těžké poškození reliéfu. I tímto se pomalu naplňuje smutný osud této středověké památky. Jako by nestačilo, že celá jižní a západní část byla v průběhu věků již setřena zemědělskou činností a příkopy s částí jádra na těchto stranách srovnány se zemí.
Roman Řezáč, 6.2. 2009
popis

Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma…  číst dále

Roman Řezáč, 6.2. 2009

historie

V souvislosti s historickými fakty se uvažuje, že toto opevnění nesloužilo jako sídlo nějakého rodu, ale v souvislosti s těžbou zlata v okolí jako pevnůstka, kde se po nějaký čas vytěžené zlato schovávalo a zároveň sloužilo pro ochranu dělníků. Zlato zde těžili jemničtí měšťané. Vesnice Štítky se poprvé zmiňuje v roce 1257 a pustá byla v první polovině 15. století. Těžba zlata se zmiňuje jistě k roku 1345. Archeologický výzkum zatím život na sídle nějak neupřesnil.

Roman Řezáč, 6.2. 2009

Půdorys místa

Nákres lokality dle M.Plačka
© Roman Řezáč 02/2009
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Jihlava  (JI), Svojkovice

Místa v okolí

 Želetava
 Želetava
 Dašovice
 Zdeňkov
 Mařenka
 kostel sv. Václava
 Sedlatice
 Dašovský mlýn
 Čížov
 Šášovice
 Štěměchy
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 kaple sv. Magdaleny
 boží muka
 Maškův mlýn
 Kyprův mlýn
 Holý mlýn
 kaple sv. Kříže
 Knínice
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 kostel sv. Václava
 Heraltice
 Čáslavice
 Červený Hrádek
 Budeč
 Lesonice
 Budeč
 Horní Slatina
 kaple
 kostel sv. Víta
 Aleje
 Sádek
 Kněžice
 Čechočovice
 Dyjice
 Okříšky
 Chaloupky
 Budkov
 kostel sv. Martina
 Jakubov
 Krahulov
 Budíškovice
 Radkov
 Střeliště
 Oslednice
 Stonařov
 Krumvald, Grünwald
 Litohoř
 karner sv. Trojice
 židovský hřbitov
 fara
 smírčí kámen
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Václava
 Oponešice
 parní mlýn
 výklenková kaple
 kostel sv. Anny
 boží muka
 městské opevnění
 synagoga
 kostel sv. Ducha
 mariánský sloup
 Telčský dům
 boží muka
 radnice
 Hradiště
 Telč
 Lannerův dům
 Černíč
 kaple
 Bílkov
 Lesůňky
 Bransouze
 kaple sv. Anny
 Moravské Budějovice
 karner sv. Michala
 kostel sv. Jiljí
 masné krámy
 dům čp. 60
 Borek
 fara
 kaple sv. Antonína
 dřevěná zvonice
 Bohušice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Třešť
 boží muka
 synagoga
 dům J. A. Schumpetera
 Velký javor
Základní informace místa
ID místa: 7400
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.2.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama