Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled od jihozápadu
© Roman Řezáč 02/2009
Těžce poškozený, ale stále zřetelný reliéf opevněného sídla leží v pravoúhlém cípu lesa, asi 1 km východně od Svojkovic a jen 500 m od silnice ze Svojkovic do Želetavy. V současné době by však bylo lepší napsat že sídlo leželo v cípu lesa, neboť tento je z velké části vykácen a to především díky nedávnému větrnému polomu, který vyvrátil několik vzrostlých stromů i s kořeny. Několik těchto stromů bylo vyvráceno i v prostoru opevněného sídla, což mělo za následek těžké poškození reliéfu. I tímto se pomalu naplňuje smutný osud této středověké památky. Jako by nestačilo, že celá jižní a západní část byla v průběhu věků již setřena zemědělskou činností a příkopy s částí jádra na těchto stranách srovnány se zemí.
Roman Řezáč, 6.2. 2009
popis

Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma…  číst dále

Roman Řezáč, 6.2. 2009

historie

V souvislosti s historickými fakty se uvažuje, že toto opevnění nesloužilo jako sídlo nějakého rodu, ale v souvislosti s těžbou zlata v okolí jako pevnůstka, kde se po nějaký čas vytěžené zlato schovávalo a zároveň sloužilo pro ochranu dělníků. Zlato zde těžili jemničtí měšťané. Vesnice Štítky se poprvé zmiňuje v roce 1257 a pustá byla v první polovině 15. století. Těžba zlata se zmiňuje jistě k roku 1345. Archeologický výzkum zatím život na sídle nějak neupřesnil.

Roman Řezáč, 6.2. 2009

Půdorys místa

Nákres lokality dle M.Plačka
© Roman Řezáč 02/2009
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Jihlava  (JI), Svojkovice

Místa v okolí

 Želetava
 Želetava
 Dašovice
 Zdeňkov
 Mařenka
 kostel sv. Václava
 Sedlatice
 Dašovský mlýn
 Čížov
 Šášovice
 Štěměchy
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 kaple sv. Magdaleny
 boží muka
 Holý mlýn
 kaple sv. Kříže
 Knínice
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 Heraltice
 Červený Hrádek
 Čáslavice
 Budeč
 Budeč
 Lesonice
 Horní Slatina
 kaple
 kostel sv. Víta
 Aleje
 Sádek
 Čechočovice
 Kněžice
 Dyjice
 Chaloupky
 Okříšky
 Budkov
 Jakubov
 kostel sv. Martina
 Krahulov
 Budíškovice
 Radkov
 Střeliště
 Krumvald, Grünwald
 Stonařov
 Oslednice
 Litohoř
 smírčí kámen
 fara
 židovský hřbitov
 karner sv. Trojice
 Oponešice
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Víta
 parní mlýn
 boží muka
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Ducha
 synagoga
 městské opevnění
 Telčský dům
 mariánský sloup
 radnice
 boží muka
 Lannerův dům
 Telč
 Černíč
 kaple
 Bílkov
 Lesůňky
 Bransouze
 kaple sv. Anny
 fara
 Borek
 dům čp. 60
 masné krámy
 kostel sv. Jiljí
 karner sv. Michala
 Moravské Budějovice
 dřevěná zvonice
 kaple sv. Antonína
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Třešť
 dům J. A. Schumpetera
 synagoga
 Velký javor
Základní informace místa
ID místa: 7400
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.2.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

reklama