Celkový pohled od jihozápadu
© Roman Řezáč 02/2009
Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma… číst dále
V souvislosti s historickými fakty se uvažuje, že toto opevnění nesloužilo jako sídlo nějakého rodu, ale v souvislosti s těžbou zlata v okolí jako pevnůstka, kde se po nějaký čas vytěžené zlato schovávalo a zároveň sloužilo pro ochranu dělníků. Zlato zde těžili jemničtí měšťané. Vesnice Štítky se poprvé zmiňuje v roce 1257 a pustá byla v první polovině 15. století. Těžba zlata se zmiňuje jistě k roku 1345. Archeologický výzkum zatím život na sídle nějak neupřesnil.
|
Přihlášení |
