Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled od jihozápadu
© Roman Řezáč 02/2009
Těžce poškozený, ale stále zřetelný reliéf opevněného sídla leží v pravoúhlém cípu lesa, asi 1 km východně od Svojkovic a jen 500 m od silnice ze Svojkovic do Želetavy. V současné době by však bylo lepší napsat že sídlo leželo v cípu lesa, neboť tento je z velké části vykácen a to především díky nedávnému větrnému polomu, který vyvrátil několik vzrostlých stromů i s kořeny. Několik těchto stromů bylo vyvráceno i v prostoru opevněného sídla, což mělo za následek těžké poškození reliéfu. I tímto se pomalu naplňuje smutný osud této středověké památky. Jako by nestačilo, že celá jižní a západní část byla v průběhu věků již setřena zemědělskou činností a příkopy s částí jádra na těchto stranách srovnány se zemí.
Roman Řezáč, 6.2. 2009
popis

Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma…  číst dále

Roman Řezáč, 6.2. 2009

historie

V souvislosti s historickými fakty se uvažuje, že toto opevnění nesloužilo jako sídlo nějakého rodu, ale v souvislosti s těžbou zlata v okolí jako pevnůstka, kde se po nějaký čas vytěžené zlato schovávalo a zároveň sloužilo pro ochranu dělníků. Zlato zde těžili jemničtí měšťané. Vesnice Štítky se poprvé zmiňuje v roce 1257 a pustá byla v první polovině 15. století. Těžba zlata se zmiňuje jistě k roku 1345. Archeologický výzkum zatím život na sídle nějak neupřesnil.

Roman Řezáč, 6.2. 2009

Půdorys místa

Nákres lokality dle M.Plačka
© Roman Řezáč 02/2009
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Jihlava  (JI), Svojkovice

Místa v okolí

 Želetava
 Želetava
 Dašovice
 Zdeňkov
 Mařenka
 kostel sv. Václava
 Sedlatice
 Dašovský mlýn
 Čížov
 Šášovice
 Štěměchy
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 kaple sv. Magdaleny
 boží muka
 Maškův mlýn
 Kyprův mlýn
 Holý mlýn
 kaple sv. Kříže
 Knínice
 rotunda sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Štěpkov
 Heraltice
 Červený Hrádek
 Čáslavice
 Budeč
 Budeč
 Lesonice
 Horní Slatina
 kaple
 kostel sv. Víta
 Aleje
 Sádek
 Čechočovice
 Kněžice
 Dyjice
 Chaloupky
 Okříšky
 Budkov
 Jakubov
 kostel sv. Martina
 Krahulov
 Budíškovice
 Radkov
 Střeliště
 Krumvald, Grünwald
 Stonařov
 Oslednice
 Litohoř
 smírčí kámen
 fara
 židovský hřbitov
 karner sv. Trojice
 Oponešice
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Víta
 výklenková kaple
 parní mlýn
 boží muka
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Ducha
 synagoga
 městské opevnění
 Telčský dům
 mariánský sloup
 Hradiště
 radnice
 boží muka
 Lannerův dům
 Telč
 Černíč
 kaple
 Bílkov
 Lesůňky
 Bransouze
 kaple sv. Anny
 fara
 dům čp. 60
 masné krámy
 kostel sv. Jiljí
 karner sv. Michala
 Borek
 Moravské Budějovice
 dřevěná zvonice
 kaple sv. Antonína
 Bohušice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Třešť
 dům J. A. Schumpetera
 synagoga
 Velký javor
Základní informace místa
ID místa: 7400
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.2.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama