Celkový pohled od jihozápadu
© Roman Řezáč 02/2009
Těžce poškozený, ale stále zřetelný reliéf opevněného sídla leží v pravoúhlém cípu lesa, asi 1 km východně od Svojkovic a jen 500 m od silnice ze Svojkovic do Želetavy.
V současné době by však bylo lepší napsat že sídlo leželo v cípu lesa, neboť tento je z velké části vykácen a to především díky nedávnému větrnému polomu, který vyvrátil několik vzrostlých stromů i s kořeny. Několik těchto stromů bylo vyvráceno i v prostoru opevněného sídla, což mělo za následek těžké poškození reliéfu. I tímto se pomalu naplňuje smutný osud této středověké památky. Jako by nestačilo, že celá jižní a západní část byla v průběhu věků již setřena zemědělskou činností a příkopy s částí jádra na těchto stranách srovnány se zemí.
Přes všechny v turistickém textu popsané devastující procesy můžeme sídlo charakterizovat jako jednodílné, s oválným jádrem, obtočeným dvojící příkopů a valů. Z reliéfu se nezachovala jak bylo výše zmíněno jižní a západní část, kde příkopy a částečně jádro padly za oběť zemědělskému využití. ...Jádro snad mělo celkem pravidelný oválný tvar, dnes o rozměrech asi 30 x 25m. Dnes není nějak výrazné a nad okolní terén vystupuje sotva o 1 m. Na jeho povrchu se nedají vysledovat žádné zbytky zástavby, naopak je terén poškozený vývraty. První, vnitřní příkop, který jádro obtáčel byl široký jen okolo 9 m a v současné době je nejhlubší na severovýchodě, kde má téměř 2 m. Zdá se, že se pozůstatky příkopu rýsují i na západní straně. Je však otázkou, co je výsledkem zemědělství a co původní situací. Druhý příkop je dnes velmi mělký, místy prakticky neznatelný, největší hloubka je místy snad 1 m a šířka není větší než 6 m. Mezi oběma příkopy byl nasypán val, dnes vysoký místy 1,5 až 2 m, oproti vnitřnímu příkopu. Vnější val, který se v literatuře uvádí, můžeme považovat za téměř zmizelý, ač místy náznaky ještě jsou. Samo sídlo leželo v rovinatém terénu, mírně skloněnému směrem k východu. O západu je i tak mírně převyšovala planina. Asi 100 m jihovýchodně od sídla zřetelně vyvěrá na promáčené louce pramínek vody, vítaný zdroj pro obyvatele.
V souvislosti s historickými fakty se uvažuje, že toto opevnění nesloužilo jako sídlo nějakého rodu, ale v souvislosti s těžbou zlata v okolí jako pevnůstka, kde se po nějaký čas vytěžené zlato schovávalo a zároveň sloužilo pro ochranu dělníků. Zlato zde těžili jemničtí měšťané. ...Vesnice Štítky se poprvé zmiňuje v roce 1257 a pustá byla v první polovině 15. století. Těžba zlata se zmiňuje jistě k roku 1345. Archeologický výzkum zatím život na sídle nějak neupřesnil..
