© Milan Caha 06/2026
Telč (německy Teltsch) leží 25 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací a je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na území města je více než 140 památkově chráněných objektů, souborů či areálů. Ve městě a jeho okolí je velké množství zajímavých turistických cílů mnoha typů - od přírodních zajímavostí, přes historická místa a kulturní události až po zajímavé gastronomické zážitky.
Dvoupodlažní budova se značně protáhlým, obdélným půdorysem, která se nachází na jižní straně Kyptova náměstí. Její stavební vývoj vykazuje vrstvení různých historických etap, přičemž nejstarší konstrukční prvky v obvodových zdech tvoří dochované fragmenty původního gotického městského opevnění. ...Stavba je kryta sedlovou střechou, která je na severním průčelí zakončena polovalbou. Na střeše bývaly vikýře a věžička s cibulovou bání (jsou doloženy na historických vedutách města); byly odstraněny během 19. století. Současná podoba fasád je výsledkem sjednocujících úprav z druhé poloviny 19. století. Klasicistní členění středového rizalitu zaniklo při úpravách na konci 20. století. K zadnímu dvornímu průčelí přiléhá terasovitá zahrada ohraničená Ulickým (dříve Seminářským) rybníkem. V 17. století zde byl zbudován můstek, který spojoval konvikt s jezuitským dispenzářem, situovaným na druhém břehu rybníka..
Ve 14. a 15. století byl na místě konviktu hradební parkán s hranolovitou baštou. ...Ve 2. polovině 16. století zde vyrostla panská sladovna. Kolem roku 1668 hraběnka Františka Slavatová z Meggau zakoupila tento sladovnický dům pod farním kostelem a darovala pozemek jezuitům pro zřízení školy. Vznikl zde konvikt, který fungoval jako specializovaná škola chrámové hudby a zpěvu. Posláním této instituce byla výchova deseti až dvanácti chlapců, kteří tvořili sbor zajišťující hudební doprovod při bohoslužbách v sousedním jezuitském kostele. V průběhu 17. století byl areál propojen lávkou přes rybník s protilehlou jezuitskou lékárnou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla hudební škola uzavřena a budova přešla pod panskou správu. Následně sloužila jako obytný dům pro panské a zámecké úředníky a po znárodnění majetku byla stavebně rozdělena na samostatné bytové jednotky. V devadesátých letech 20. století prošel objekt rekonstrukcí podle plánu architekta Stanislava Picka. V současnosti budova slouží jako vzdělávací, ubytovací a konferenční zařízení..
