Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.
Dašovice
Severní část tvrziště
© Roman Řezáč 02/2009

Poměrně dobře dochované tvrziště se nachází na okraji ploché a nízké terénní terasy, vybíhající nad mělkou lesní mýtinu, asi 500m severozápadně od vrcholu kopce Mařenka. Od obce Lesná je tvrziště vzdálené asi 1 km východním směrem.

Tvrziště se zachovalo velmi dobře čitelné, ovšem nedávno bylo poškozeno větrným polomem, který vyvrátil v jeho jádru vzrostlé stromy. Porost je proto v současné době vykácen, ovšem vývraty a kácení stavu tvrziště dost uškodily. Je také vidět, jak vykácení podpořilo růst křovin a na tvrzišti už je také pravidelně vysazeno několik nových smrků. Proto toho kdo chce toto místo navštívit je proto právě teď ideální doba.

Roman Řezáč, 10.2. 2009
1.1 min
Ikona Popis - tvrz
Tvrz měla obvyklé utváření jednoduchého jádra obtočeného příkopem a vnějším valem. Je třeba podotknout, že z obraného hlediska o vhodné místo nešlo. Tvrz situovaná na hraně nízké terasy byla ohrozitelná prakticky ze všech stran a odpovídá podobným stavbám v rovině ve vazbě na hospodářské zázemí. ...
10.2. 2009, Roman Řezáč

Kolem tvrze pramení několik potůčků. Jak to obvykle bývá, tvrz v nížinné poloze využívala vodu k zatopení příkopů a zvýšení obranyschopnosti. Vzhledem k okolnímu terénu si však nejsem jistý, zda tento princip byl využit i zde, neboť všechny prameny co jsem našel pramení níže než tvrziště. Vyloučit se to však nedá. Jádro tvrze mělo přibližně čtvercový tvar, o stranách 18 a 21 m. Její narušený povrch nenese zbytky zástavby, zdá se že západní část je výše a snad tak v čele tvrze stála nějaká věžovitá stavba. Šířka příkopu kolísá okolo 11 až 14 m. Hloubka příkopu je až 3 m oproti jádru a kolísá podle zanesení. Vnější val opět kolísá podle zachovalostí, nejvyšší je na východě, kde je ještě výše než jádro tvrze. Na ostatních stranách výška valu zhruba kopíruje výšku jádra a spíš ho mírně převyšuje. Z dálky tak tvrziště vypadá nenápadně a v pohledu z roviny od západu je tak lehce přehlédnutelné. Val je poškozený jen na jihovýchodě, snad od těžké lesní techniky. Na západní straně se pak jeví náznak druhého příkopu, což však lehce může být zbytek vyježděné a zarostlé cesty.

10.2. 2009 Roman Řezáč
1.1 min
Ikona Popis - zaniklá ves
Zajímavé jsou zbytky zaniklé vesnice, které v podstatě navazovala na tvrz a spolu tvořily dnes ne zrovna běžně zachovalý sídelní komplex. Ves navazovala přibližně na jihozápadní straně. ...
10.2. 2009, Roman Řezáč

Měla přibližně oválný tvar a byla chráněna po stranách příkopem. Stavení stála za sebou podél středové osy a v dolní části, asi 100 m od tvrze pramenil mezi domy potůček. V literatuře se uvádí, že se zachovaly základy a zbytky ohrazení. Vzhledem k tomu, že místo jsem navštívil v zimě, bylo vše ukryté pod sněhem, ale i tak je terén značně vlnitý a náznaky jam i vyvýšenin nese, ale identifikovat stavení s jistotou se mi nepodařilo. Je to i tím, že většina plochy zaniklé vsi je hustě porostlá mladými stromky a smrky. Zbytky bočních příkopů jsou však dobře patrné. Ten severovýchodní lze dobře vysledovat od počátku v lese směrem od tvrziště, ten opačný je naopak nejlíp patrný asi 200m jižně od tvrziště, tedy až u konce vsi, kde je vykácená plocha a příkop zde dosahuje více než metrové hloubky a je vidět i vnější val. Opět je třeba upozornit, že vše trpí lesními pracemi a zdá se mi podivné, že tento středověký komplex nepožívá většího respektu a ochrany. Zákony však tímto směrem nemají potřebnou sílu a chápu, že obecně většina lidí ani netuší, že ničí něco, co pro jiného má naopak cenu..

10.2. 2009 Roman Řezáč
Ikona Ves Dašovice se zmiňuje v roce 1353, kdy polovina patří Heraltovi z Heraltic. Dále se zmiňuje v roce 1386, Dašovice byly dány do zástavy Evou Chavlovi. ...
10.2. 2009, Roman Řezáč

Od roku 1406 se po Dašovicích píše Vilém Roman z Myslejovic. Od roku 1415 patřily Joštu Hechtovi z Rosic. Ten, jako mnoho dalších rozšiřoval svůj majetek a své sídlo měl jinde, čímž tvrz nejspíš zůstala opuštěná. Opuštěná jistě roku 1466 byla i ves..

10.2. 2009 Roman Řezáč

Půdorys místa


Komentáře

Vysočina,  Třebíč  (TR),

Místa v okolí

 Mařenka
 Dašovský mlýn
 Štěměchy
 kostel sv. Václava
 Želetava
 Štítky
 Želetava
 Holý mlýn
 Šášovice
 Sedlatice
 Čáslavice
 Zdeňkov
 Heraltice
 Čechočovice
 Čížov
 Sádek
 Lesonice
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 Maškův mlýn
 boží muka
 křížový kámen
 Kyprův mlýn
 kaple sv. Magdaleny
 Okříšky
 kostel sv. Václava
 Krahulov
 kostel sv. Václava
 Štěpkov
 výklenková kaplička
 Kněžice
 Chaloupky
 boží muka
 Knínice
 Aleje
 kaple sv. Kříže
 škola T. G. Masaryka
 Střeliště
 zděná boží muka
 Pekelný kopec
 bývalý hostinec
 Jakubov
 Přibyslavice
 kaple sv. Víta
 Budeč
 Budeč
 Červený Hrádek
 kostel sv. Víta
 Horní Slatina
 Litohoř
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Antonína
 Lesůňky
 Stařík
 kaple
 kostel sv. Martina
 Budkov
 Výčapy
 výklenková kaple
 Třebíč
 Stonařov
 smírčí kámen
 fara
 Městská věž
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 fara
 Valdštejnský dům
 radnice
 Hoffmannův dům
 Černý dům
 židovský hřbitov
 sýpka a panský dvůr
 kamenný most
 Hrádek
 židovské ghetto
 Bransouze
 sloup se sochou Madony
 Dolní most
 boží muka
 Brtnice
 Dyjice
 Oponešice
 synagoga
 Bohušice
 Moravské Budějovice
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Anny
 výklenková kaple
 hradební opevnění
 židovský hřbitov
 fara
 dům čp. 60
 kostel sv. Jiljí
 Moravské Budějovice
 masné krámy
 karner sv. Michala
 Budíškovice
 Krumvald, Grünwald
 boží muka
 boží muka
 Hradiště
 Velký javor
 kaple
 boží muka
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Prokopa
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Třešť
Základní informace místa
ID místa: 1806
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.6.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama