
Zvolenovice (německy Zwolenowitz) leží přibližně čtyři kilometry jihovýchodně od Telče a pětadvacet kilometrů jižně od Jihlavy. První písemná zmínka o osadě se v pramenech objevuje již v roce 1366, kdy byla součástí telčského panství. Veřejnou dopravou se do obce dá dostat přímými autobusovými linkami z Telče i Jihlavy, konkrétně linkami Integrované dopravy Vysočiny číslo 760610 a 760613. Obec je skvělým výchozím bodem pro výlety, jelikož jí prochází cyklotrasy číslo 5123 a 5125 vedoucí směrem na Novou Říši či Sedlejov, a severně od obce se nachází červeně značená Březinova cesta, která pěší turisty dovede například k nedaleké rozhledně Oslednice u Telče.
Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..