Městská památková reservace Telč chrání od roku 1950 areál hrazeného města a zámku, roku 1992 zahrnutý do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1995 ji rozšířila památková zóna Starého Města jihovýchodně od centra.
Hlavní obrázek místa
Náměstí od východu
© Ivan Grisa 12/2009
Městská památková reservace zahrnuje kromě vnitřního města (tj. hrazené středověké Telče) i oba k němu přiléhající rybníky (Štěpnický a Ulický), zámecký park a starší část svatoanenského hřbitova. Formou městské památkové zóny a ochranného pásma jsou chráněna i předměstí Staré Město a Štěpnice. Ta nabízejí řadu velmi zajímavých míst, která v letní sezoně poskytnou oddech od turisty značně zatíženého vnitřního města (zejména areál mariánského kostela, Dlážka a parní mlýn na Starém Městě, jižní břeh Ulického rybníka, bývalá štěpnická náves, dnes Oldřichovo náměstí).
Ivan Grisa, 17.1. 2010
historie

Městská památková reservace Telč

Počátky Telče jsou doloženy jen minimem hodnověrných písemných dokladů. Problém komplikuje i podobnost latinské transkripce názvu pozdějšího města s jinými lokalitami v českých zemích (zejména Telce na Lounsku). Kombinací několika sporých údajů a archeologických nálezů je zatím nejpravděpodobnější hypotéza existence opevněného dvorce (týna) ve východní části dnešního vnitřního města a několika osad v jeho okolí (zejména dnešní Staré Město a to jak u mariánského kostela, tak u jižního konce hráze dnešního Ulického rybníka). Oblast Telče byla až do poloviny 14. století zeměpanským majetkem, jen krátkodobě zastavovaným okolním šlechticům. Někdy kolem poloviny 14. století se Telč stala dědičným majetkem pánů z Hradce, kteří zde vybudovali nový hrad a vysadili opevněné město, které zaujalo prostor táhlé vyvýšeniny mezi údolím Telčského potoka a kotlinou, zaplavenou Štěpnickým rybníkem, z tohoto potoka uměle napájeným. Telč se…  číst dále

Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008, 17.1. 2010

Půdorys místa


© kol. autorů: Paměť měst, Odeon 1975
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Jihlava  (JI), Telč

Místa v okolí

 mariánský sloup
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 radnice
 synagoga
 městské opevnění
 Telč
 kostel sv. Anny
 boží muka
 Lannerův dům
 Oslednice
 židovský hřbitov
 parní mlýn
 Dyjice
 Radkov
 kostel sv. Václava
 Myslůvka
 kostel sv. Jáchyma
 kostel sv. Jiljí
 Černíč
 židovský hřbitov
 Štamberk
 Roštejn
 Řečice
 Míchova skála
 Kostelní Vydří
 hrobka rodu Dalbergů
 Červený Hrádek
 boží muka
 Čížov
 kostel sv. Víta
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 Bílkov
 Dačice
 pamětní kámen
 kaple sv. Magdaleny
 Dačice
 kostel sv. Vavřince
 Sedlatice
 Dačice
 mariánský sloup
 radnice
 Lísek
 špitál
 Borek
 Krumvald, Grünwald
 kostel sv. Prokopa
 synagoga
 Studená
 dům J. A. Schumpetera
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Třešť
 boží muka
 Janštejn
 Žižkův kámen
 kostel sv. Lamberta
 Zdeňkov
 boží muka
 boží muka
 Budíškovice
 boží muka
 Horní Slatina
 boží muka
 Krasonice
 kostel sv. Vavřince
 Stonařov
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Linharta
 Štítky
 Budeč
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 boží muka
 smírčí kámen
 fara
 Knínice
 boží muka
 Budeč
 kašna
 mlýn Zahrádky
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 židovský hřbitov
 Batelov
 Batelov
 boží muka
 Olšany
 boží muka
 Aleje
 Český Rudolec
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Markéty
 rozhledna U Jakuba
 boží muka
 boží muka
 Horní Cerekev
 Štěpkov
 Budkov
Základní informace místa
ID místa: 8653
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.3.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama