© Milan Caha 12/2024
Telč (německy Teltsch) leží 25 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací a je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na území města je více než 140 památkově chráněných objektů, souborů či areálů. Ve městě a jeho okolí je velké množství zajímavých turistických cílů mnoha typů - od přírodních zajímavostí, přes historická místa a kulturní události až po zajímavé gastronomické zážitky.
Boží muka stojí na křižovatce ulic Dačická a Radkovská, v telčské části Staré Město.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
