© Luděk Vláčil 04/2020
Z hlavní budovy mlýna i přilehlých menších objektů zůstalo jen obvodové zdivo. Střechy a podlahy se již zřítily. Stěny hlavní budovy jsou převážně u země postaveny z kamene, potom z pálených a nejvyšší části z nepálených cihel. Pod budovou se mají nacházet zachované pozdně gotické sklepy. Vchod do nich je však zatarasen a údajně měly být i částečně zasypány. Pohon pro mlýnské kolo zajištoval dnes již zaniklý, ale dobře patrný náhon z říčky Šumice.
Kdy byl mlýn založen není známo, údajně to bylo již ve středověku. První zmínka o něm by měla být někdy kolem roku 1750 v matrikách tehdejší obce Krakovec. Kruhovský mlýn byl zřejmě vždy příbuzensky svázán s rodinami a majiteli druhého krakoveckého mlýna Trnáku. Na Kruhovském mlýně žily a pracovaly tyto rodiny: Jan Holeček (*1750) se synem Janem (1778-1857), František Klem (*1760) a jeho žena Viktorie, dcera Pavla Šenlíka, mlynáře z Rozstání? a později i jeho syn František Klem (*1791), dále Jakub Hrubý (*1760) se ženou Marianou (*1765), Jan Urbanec (1777-1854), syn Josefa Urbance (*1725), mlynáře na Trnáku (Krakovec č. 2) se synem Janem Urbancem (1822-1845) a František Urbanec (*1745) se ženou Klárou, dcerou Jiřího Karmaše, mlynáře z Michnova u Jesence. Dalším majitelem byl Antonín Hoffmann (*1790) se ženou Josefou (1798-1841), dcerou Antonína Chudoby, mlynáře z Vrahovic, Petr Černocký (*1770) a jeho žena Terezie,… číst dále
|
Přihlášení |
