
Židovské osídlení v Třešti je doloženo již ve druhé polovině 13. století, kdy je zmiňován rabín Jakub z Třešti. Náboženská obec zde však vznikla až v polovině 17. století, zanikla za druhé světové války. Židovský hřbitov je pravděpodobně stejného stáří jako obec, márnice je přibližně z poloviny 19. století. Poslední pohřby zde proběhly za druhé světové války. V roce 2003 zde byly uloženy ostatky Wolfganga z třešťské židovské rodiny Münchů, žijícího po válce v Anglii. Hřbitov má rozlohu 3615 m2, uchovalo se na něm cca 1200 žulových, pískovcových a mramorových náhrobků, nejstarší z 18. století. V interiéru márnice jsou fragmenty hebrejských liturgických textů.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let