Skalní blok, na němž hrádek stával (od západu)
© Filip Matoušek 08/2006
Pokud budete mít cestu z Jindřichova Hradce směrem na Novou Bystřici, můžete navštívit poněkud záhadnou a velmi málo známou středověkou lokalitu zvanou Beistein, původně snad malý horský hrádek či strážnici. Stačí odbočit v Číměři za potokem vlevo směrem na Dobrou Vodu. Po asi 1 km minete po pravé straně vjezd do areálu rozsáhlého lomu, po dalším kilometru do kopce se pak dostanete na okraj lesa nad Dobrou Vodou, před nímž uhýbá vpravo lesní cesta. Jděte po této cestě a po asi 200 metrech uhněte některou z lesních pěšin opět vpravo do svahu směrem k vrcholu kopce, v mapách označovaného jako Kamenec.
POZOR! Opravdu je nutné jít k vrcholu od východu (směrem od Dobré Vody), jinak Vám hrozí nebezpečí spojené s provozem již zmíněného lomu.
V nejvyšší části vrcholového skalního hřbetu Kamence se tyčí izolovaný skalní blok, který ještě o něco převyšuje kótu 642,8 m, umístěnou jen několik metrů západně na pokračujícím hřebeni. Právě na vrcholu tohoto bloku stával ve středověku blíže neznámý dřevěný objekt, nejspíše horský hrádek. Zatímco na severní straně spadá skála více než 10 metrů kolmo dolů, od jihu se můžete na její vrchol snadno dostat přes nevysoký skalní stupeň.
Historie a popis lokalityDalší výzkum spojený s povrchovým sběrem provedl až Jiří Fröhlich roku 1996, kdy nalezl soubor několika desítek zlomků nádob a kousky mazanice, umožňující rámcové datování osídlení Beisteinu do průběhu 15. století. Nálezy zároveň podpořily i názor J. Richlého, který na vrcholu skály předpokládal existenci dřevěné, jílem vymazané stavby. Vzhledem k jejímu užívání (a to po delší dobu) v průběhu 15. století je možné se domnívat, že zde stával horský hrádek či strážní věž sloužící k ochraně a kontrole zemské stezky vedoucí z Rakouska na Jindřichův Hradec. Založení strážního a ochranného bodu na Beisteinu je možné případně spojovat i s nebezpečím vyplývajícím z akcí skupiny lapků (mezi nimiž byl i Jan Žižka), kteří ve službách Bítovských z Lichtenburka na počátku 15. století působili v této oblasti a škodili na rožmberském zboží. Popravčí kniha pánů z Rožmberka dokonce obsahuje zápis k roku 1409, hovořící o úkrytu zmíněné lapkovské skupiny ve vsi Sedlo, vzdálené od Beisteinu jen necelých 5 kilometrů. Možnost, že byl Beistein založen naopak jako základna lapků, kteří by odsud prováděli své akce, se nezdá příliš pravděpodobná, neboť takové dlouhodobější využití zdaleka viditelného skalního útvaru by sotva ušlo pozornosti okolí. Dnes již nejsou na vrcholové plošině o rozměrech 11 x 14 metrů prakticky žádné stopy úprav, ani schodiště popisované ještě na konci 19. století není patrné. Při patě skály je malý převis se stopami zídky, nejspíše však recentní. Západně a jihozápadně od vrcholu skaliska se také nacházejí zbytky na sucho stavěných zídek, bez rozsáhlejšího výzkumu je však jejich datování a případné spojení se středověkým osídlením lokality značně problematické..
|
Přihlášení |
