© Milan Caha 07/2025
Město Třešť (německy Triesch) leží na půli cesty mezi Jihlavou a Telčí. Jeho počátky sahají až do 13. století. Město je známé díky betlémům, mimo jiné jsou zde vyráběny uniformy papežské švýcarské gardy. V Třešti se narodila nebo žila řada významných osobností, namátkou Siegfried Löwy (1867–1942), lékař, strýc Franze Kafky, Josef Alois Schumpeter (1883–1950), právník, národohospodář a politolog z místního váženého rodu; později emigroval do USA, kde se stal jedním z předních ekonomických teoretiků, Josef Jiří Švec (1883–1918), plukovník čs. legií v Rusku, proslavený svou apelativní sebevraždou, kterou povzbudil legionáře v bojích na transsibiřské magistrále nebo Pan Tau, tedy herec Otto Šimánek (1925–1992). Historické jádro je městskou památkovou zónou. Dostupné je jak vlakem, tak autobusy.
Čtyřboká žulová boží muka stojí na hranolovém soklu s datací 1740 a iniciálami ILS. Čtyřboký, poměrně nízký sloupek má zkosené hrany a je ukončen profilovanou římsou. ...Na ní je kaplice s hlubokou nikou, zastřešenou jehlanem s kamennou koulí na vrcholu. Kovový kříž, který býval na kouli v současné době (2025) chybí. V nice býval obrázek malovaný na plechu, ani ten tam v současnosti není. Boží muka jsou obezděna terasou sousedního domu..
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
