Zbytek opevnění s panoramatem města
© Jiří Cukr, 08/2015
Hradby měli čtyři brány. Nejvýznamnější byly Strážnická a Holíčská – procházela tudy obchodní cesta zvaná Česká, kterou ještě před postavením hradeb chránil raně středověký hrádek v místě dnešní Kalvárie. Hradby se dochovala jen v krátkých úsecích a na některé byly nalepeny domky.
Hradby opředené pověstmi kolem jejich vzniku (král Bela IV. dokonce i král Bela II. Slepý) vznikly približně v roce 1372 za kralování Ludvíka z Anjou. Prý to měly být hradby tak mohutné, že se na jejich dolních a horních baštách dokázal otočit volský zápřah. Ve skutečnosti to asi tak nebylo, ale žádná z bašt se nezachovala. Ze čtyř bran se zachovala jen jediná, a to Severní brána, ze které jsou jen ruiny. Nejzachovalejší úsek hradeb je při františkánské klášteře. Jako strážní věž posloužila kaple sv.Jiří, která se nadstavěla a připojila k hradební zdi (nedávno byly opraveny úseky hradeb u rotundy). Branky tzv. fortny byly ve Skalici dvě, první Horní brána a druhá stála při předměstské baště, v roce 1923 se zřítila. Za vlády Matyáše Korvína byly hradby zpěvněny a udržovány místními měšťany.
Když se král Bela II. Slepý dostal po rocích zápasení zpět na uherský trůn rozhodl se, že za to, že se ve Skalici narodil, dá ohradit město hradbami tak hrubými, aby po nich mohly přejet dva vozy vedle sebe. Po čase se králův příkaz zdál příliš náročný, a proto je postavili tak mohutné jen na jednom místě a jinde už byly normální velikosti. Když král znovu přijel do města, ptal se na vykonanou práci, radní podplatili králův průvod, aby mu neprozradili tento podvod. Potom ho vozili ne po hradbách, jak si myslel, ale vedle nich. Když se to dozvěděl, ukrutně se rozhněval a nechal stavitele a představitele Skalice zazdít do hradeb a ještě v ten den nechal zazdít i mnoho dalších mužů. Až když král odjel, vyšlo najevo, že to nebyli ti, kteří měli pykat, ale zločinci z městského vězení. Ale o této záměně se král již nedozvěděl, protože zemřel. Ulice, kde je rodný dům krále Bély II. se nazývá Královská.
|
Přihlášení |
