Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.
Velké Dvorce
Průčelí
Původní výzdoba pomalu mizí, nad hlavním vchodem ještě drží barevný erb
© Oldřiška Samková, 05/2011

Velké Dvorce se nacházejí 3 km východně od Přimdy.

9.11. 2003
2.2 min
Ikona Předchůdcem vsi byl poplužní dvůr zmiňovaný v roce 1548, v roce 1591 tu stál poplužní dům s mlýnem, pilou a ovčínem a v roce 1596 se zde už zmiňuje i ves. Poplužní dvůr nahradil v té době už neobyvatelnou Přimdu. ...
13.3. 2010, Petr Nožička

Ves a poplužní dvůr Velké Dvorce přešly z rukou Adama ze Švamberka na jeho dceru Kryzeldu, která je v roce 1606 prodává bratrům Janovi Šebestiánovi a Jiřímu Petrovi ze Švamberka, svým příbuzným. Syn Jiřího Petra panství prodává sasko-launberském knížeti Jindřichu Juliovi, který ho dál prodává Janovi Husmanovi z Najedu. Zboží se tak stává součástí tachovskému panství. Z neznámých příčin přešel na rod Lindello, který ho prodává v roce 1675 Janovi Václavu Novohradskému z Kolovrat. Ten ze vsi udělal centrum stejnojmenného statku a v roce 1690 zde založil zámek, na němž žil do počátku 18. století. Zámek měl podobu čtyřkřídlé patrové budovy se vstupem v čtyřpatrové věži umístěné v ose hlavního křídla. V roce 1750 byl zámek přestavěn a doplněn před jižním průčelím. Potomkům Jana Václava patří až do roku 1829, kdy přechází na Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat. Tento člen rodu proslul jako vzdělanec, politik, vlastenec, příznivec založení Národního muzea, kterého byl neúnavným mecenášem. Jeho smrtí, a zároveň vymřením libštejnské větve, v roce 1861 přešel majetek na linii Krakovských z Kolovrat; po smrti Leopolda Filipa Krakovského z Kolovrat v roce 1863 přešel na jeho syna Leopolda Filipa. V druhé polovině 19. století proběhla na zámku klasicistní přestavba, při které byla snesena vstupní čtyřpatrová věž, zámek byl opatřený jednoduchou fasádou a mansardovou střechou. Dalšími majiteli byli synové Leopolda Filipa Alexandr (zemřel r. 1927) a Jindřich, kterému byl po roce 1945 zámek zabaven a stal se státním majetkem. V roce 1906 zde proběhla poslední přestavba, kdy byl přistavěn balkón, terasa s balustrádou a na severovýchodním nároží polygonální věžovitá přístavba. Během první světové války je v zámku zřízen lazaret. Za druhé světové války se začíná s úpravami zámku pro ubytovnu příslušníků Hitlerjugend. Na konci války se na zámku postupně vystřídali vlasovci, později američtí vojáci. Po válce měl být v zámku zřízen domov důchodců, ale úpravy pro tento účel nebyly dokončeny. Poté zde proběhla v roce 1967 rekonstrukce střechy. Po roce 1989 je zámek navrácen Jindřichu Krakovskému z Kolovrat , který ho prodává po roce 1992. Objekt je dnes v majetku soukromé firmy a nadále chátrá..

13.3. 2010 Petr Nožička
čerpáno z: J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech II, Libri 2005

Půdorys místa


Komentáře

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Velké Dvorce

Místa v okolí

 Přimda
 Stráž
 židovský hřbitov
 Nové Sedliště
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Apoleny
 Milíře u Rozvadova
 kostel sv. Ducha
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Bor u Tachova
 Loreta
 kostel sv. Anny
 Částkov
 Tisová
 kostel sv. Mikuláše
 Bernartice
 Diana
 Pernolec
 Bělá nad Radbuzou
 Lhotka
 Březinka
 kamenný most
 židovský hřbitov
 synagoga
 rabínský dům
 Tachov
 kašna
 městské opevnění
 Husmannův mlýn
 kostel sv. Václava
 gotická boží muka
 smírčí kříž
 boží muka
 Vysoká
 Lesná
 boží muka
 Walddorf
 Husmannova kaple
 Světce
 jízdárna
 Hostouň
 Ošelín
 Tasnovické hradiště
 kostel sv. Vavřince
 Tasnovice
 vodní nádrž Lučina
 Třebel
 Volfštejn
 Šontál
 kostel sv. Jiří
 Černošín
Základní informace místa
ID místa: 1786
Typ místa: zámek
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 22.3.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama