Turistické cíle v okolí obce Plzeň-Severní Předměstí

Soukromou expozici letecké a vojenské techniky otevřel p. Karel Tarantík r. 1993. Mezi vystavenými exponáty je přibl. 60 průzkumných, stíhacích i bombardovacích letounů, vrtulníků a cca 16 tanků a další vojen. techniky a řada rarit (letoun F-104, Mirage III R, filmová maketa stíhačky Spitfire).

Barokní palácová stavba v západní frontě plzeňského náměstí je nástupcem gotického domu, kde duchovní instituce sídlily od 14. století. Stavba s průčelím od Jakuba Augustona slouží od roku 1993 jako biskupská residence.

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Vila v Nové Huti č. p. 49 postavená na konci 19. století. Za osvobozování Plzně r. 1945 v ní pobýval americký generál Georg S. Patton. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Dodnes funkční mlýn na řece Klabavě pochází z r. 1868. V restituci vrácen rodině Kepkově, která jej vlastnila od r. 1932. Vyrábí především ovesné vločky, ječné kroupy a další výrobky z obilnin. Vlastní jej Bílý mlýn Kepka s.r.o.

Zřícenina hradu z 14. století. Od roku 1567 se uvádí jako pustý a nebyl již nikdy obnoven.

Zámek byl postaven rodem Vidršpergárů na počátku 18. stol. v barokním slohu. Od roku 1827 do roku 1977 byl zámek využíván jako škola. Nyní zde sídlí archiv Státní vědecké knihovny Plzeň.

Barokní zámek, vystavěný kolem r. 1700 z původní tvrze kterou vlastnil v r. 1670 kladrubský klášter. V r. 1972 byl zámek opraven a rozšířen Josefem Erbenem v empírovém slohu. Nyní se v zámku nachází mateřská škola a kanceláře.

Gotická vodárenská věž, prvně zmiň. r. 1532, postavena „Jindřichem, rúrařem ze Starého města Pražského“. Přestavěna a zvýšena po r. 1822. Byla součástí opevnění Plzně, zejm. však zásobovala vodou (systém pump). Jako vodárna sloužila do r. 1913.

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.