
Pozůstatky nevelkého hradu se nacházejí v lese asi 1,2 km jzz. od centra obce s kostelem, na hraně výrazného skaliska nad levým břehem řeky Moravice, asi 400 m východně od hráze přehrady Kružberk. Hrad zaujímá závěr prudce klesajícího severojižního hřebene a zároveň hranu výrazné, tzv. Hlavní skály, která je známá především horolezcům. Závěr klesajícího hřebene byl před hradem přerušen do skály vylámaným příkopem, čímž byla vymezena plocha vlastního hradu. Příkop má šířku asi 10 m a hloubku něco kolem 3–4 m. Vnější strana příkopu však převyšuje dno až o celých 8 m. Z této strany byl hrad však také zajištěn (viz. text níže). Příkop je dnes využíván jako úvoz lesní cesty. Na východní straně přechází příkop brzo v prudký skalnatý sráz, na západní straně příkop obloukovitě přecházel ve strmou skalnatou rokli. Na severozápadní straně, jediné, ze které mohl být hrad ohrožen, se nad příkopem vypínala asi 40 m dlouhá kamenná hradba, po níž se dochovala… číst dále
Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377 (Cruczenburg) a poté z roku 1429 (Kreuczburg). Jak je vidno, název obce je odvozen od slova burg, čili hrad, nikoliv berg (kopec). Již tyto indicie ukazují na existenci hradu, sídla. Samotný hrad není písemně zmiňován. V roce 1377 byl jeho majitelem jistý Ješek z Schonsteina (dnešních Dolních Životic). Příslušníci tohoto rodu se nechávali zvát také jako Bolač a byli patrně zakladatelé i nedalekých Medlic. Zboží s hradem a vsí Kružberk zůstalo v držení tohoto rodu zřejmě až do jeho vymření na počátku 15. století. Tehdy Kružberk přechází do rukou rodu Kosířů, kteří jej spojují s panstvím Litultovice. Jindřich Kosíř byl purkrabím na nedalekém hradě Vildštejně. Jindřich byl také jediným, kdo se kdy po Kružberku psal. Z toho je také možno usuzovat, že na hradě mohl i sídlit. V době následujících vnitřních nepokojů a husitských válek hrad patrně zaniká.
Majitelem hradu Ješek z Schonsteina.
Kružberk přechází do rukou rodu Kosířů a spojují jej s panstvím Litultovice.