
Pozůstatky nevelkého strážního hrádku na konci táhlého strmého hřebene a na hraně známé Hlavní skály, využívané hojně horolezci, nad levým břehem řeky Moravice. Místo se nachází asi 400 m východně od hráze přehrady Kružberk.
Hrádek byl lokalizován teprve nedávno a do literatury přiveden až v tomto roce panem Petrem Zajícem.
Z hradu se dochovalo centrální plato, oddělené od výrazně stoupajícího terénu do skály vylámaným příkopem, a menší úsek kamenné hradby.
Hlavní skály, která je známá především horolezcům. Závěr klesajícího hřebene byl před hradem přerušen do skály vylámaným příkopem, čímž byla vymezena plocha vlastního hradu. Příkop má šířku asi 10 m a hloubku něco kolem 3–4 m. Vnější strana příkopu však převyšuje dno až o celých 8 m. Z této strany byl hrad však také zajištěn (viz. text níže). Příkop je dnes využíván jako úvoz lesní cesty. Na východní straně přechází příkop brzo v prudký skalnatý sráz, na západní straně příkop obloukovitě přecházel ve strmou skalnatou rokli. Na severozápadní straně, jediné, ze které mohl být hrad ohrožen, se nad příkopem vypínala asi 40 m dlouhá kamenná hradba, po níž se dochovala výrazná terénní suťovitá vlna a jediný zřetelnější úsek zdiva (asi 3 m dlouhý a 1 vysoký). Pokud bylo zdivo kladeno na maltu, je ta již dávno vyplavena. Šíře hradby je odhadována na 1,9 m. Tato hradba směrem na jih velmi prudce klesala. Na nejméně ohrožené východní a jižní straně byl hrad obehnán patrně jen dřevohliněnou hradbou. Ohrazená plocha hradu tak ve výsledku zabírala asi trojúhelnou plochu cca 40 m na šířku a 50–60 m na délku se zaobleným severním čelem. Zde, na nejohroženějším místě, se patrně nacházela vysoká hradba či strážní obranná věž. Terén však nedává na tuto otázku jasnou odpověď. Ani o zbylé vnitřní zástavbě není možno s jistotou říci nic určitého. Ve střední části hradu se nachází výraznější prohlubeň, která snad může být pozůstatkem nějakého objektu. Vstup do hradu byl veden od severozápadu, přes dřevěný most, který překonával zmíněnou rokli a ústil do brány v dolní třetině oblouku hradby. Nástupní plošina na most je v terénu doposud zřejmá. Na severu, asi 60 m severně od hradu a o takřka 25 m výše, odkud byl hrad velmi převyšován stoupajícím hřebenem, byla vybudována předsunutá pozice, která měla hrad buďto chránit nebo byla vybudována obléhateli. Její rozměry jsou cca 22 x 15 m a od západu i východu je chráněna strmými svahy. Jen k severu pokračuje stoupající terén ve formě úzkého hřebene. Na straně ke hradu se na obvodě nachází zbytek nasucho kladeného zdiva a kamení, které nesou stopy požáru. Přesný účel výstavby této předsunuté pozice asi zůstane na věky zatajen.
Směrem vzhůru se stavba mírně kónicky zužuje. V jeho středu bývala patrně menší prostora, dnes zasypaná. Od severovýchodu je ve stavbě vytvořen drobný zalícovaný výklenek o šířce 1,1 m a hloubce 1,9 m. Účel tohoto objektu je nejasný. Měl snad vazbu na středověký hrad? Patrně asi ne. Podle vzhledu by se snad mohlo jednat o kamenný základ vyhlídky či rozhledny..
Již tyto indicie ukazují na existenci hradu, sídla. Samotný hrad není písemně zmiňován. V roce 1377 byl jeho majitelem jistý Ješek z Schonsteina (dnešních Dolních Životic). Příslušníci tohoto rodu se nechávali zvát také jako Bolač a byli patrně zakladatelé i nedalekých Medlic. Zboží s hradem a vsí Kružberk zůstalo v držení tohoto rodu zřejmě až do jeho vymření na počátku 15. století. Tehdy Kružberk přechází do rukou rodu Kosířů, kteří jej spojují s panstvím Litultovice. Jindřich Kosíř byl purkrabím na nedalekém hradě Vildštejně. Jindřich byl také jediným, kdo se kdy po Kružberku psal. Z toho je také možno usuzovat, že na hradě mohl i sídlit. V době následujících vnitřních nepokojů a husitských válek hrad patrně zaniká.