
Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan (druhé z nich je cca 200 m severněji na skalnaté ostrožně nad Bílinským potokem). Tvrziště leží cca 300 m jihojihozápadně od kaple sv. Rosálie, na návrší nad samotou na břehu Borovanského rybníka (autem lze dojet a zaparkovat až k samotě, na tvrziště pak vede po pravé straně vyšlapaná pěšinka přímo vzhůru). Tvrziště je svažité, má rozměry cca 20x25 metrů, na západě je porušeno kamenolomem. Tvrziště je doposud od ostatního terénu odděleno valem a poměrně hlubokým příkopem (rozdíl mezi korunou valu a dnem příkopu je místy více než 4 metry) prokopaným ve skále. Její předpokládaný vznik je kladen do konce 14. století, kdy Borovany po smrti Kunráta z Bernartic získali jeho synové Buzek a Petr a začali si zde budovat svá nová sídla (a začali se psát "z Borovan"). Uprostřed jádra tvrziště je výrazná obdélníková jáma, považovaná za pozůstatek cisterny či propadlého sklepení obytné budovy. O konkrétní podobě tvrze, době vzniku a zániku, však bez archeologického průzkumu nelze za současného stavu vědění říci více.