© iV 13. 5. 2007
Kostel stojí uprostřed Libčevsi hned vedle usedlosti čp. 1, kde zřejmě stála původní tvrz spjatá s kostelem. Románská část kostela pochází ze 30. let 13. století a řadí se do tzv. skupiny severozápadních Čech, jejíž kořeny jsou v chebské falci. Presbytář je pozdně gotický se sakristií na severu, při jižní straně lodi je barokní přesíňka.
Nejstarší – románskou – část kostela tvoří čtvercová loď s mohutnou věží na západě stavěné kvádrovou technikou z opuky. Věž je ozdobená několika čedičovými kvádry, které tvoří přerušované lemování a na západní straně věže i velký kříž. ...Obloučkový vlys, který zdobí zvenčí kostel je mírně poškozený. Do lodi směřují čtyři velká půlkruhová okna - dvě ze severu a dvě z jihu. Severní gotický portál byl začleněn do lodi při gotické přestavbě – původní, bohatě zdobený, románský jižní portál, dnes skrývá barokní předsíňka. Dnešní vstup do věže je západním barokním portálem, který nahradil původní románský vstup ze severu ve výšce první patra. Patro věže má křížovou klenbu a otvírá se zdobeným obloukem do lodě kostela – je pravděpodobné, že vedl na tribunu, kterou nahradila barokní kruchta. Schodištěm v síle zdi věže se dá vystoupat do dalšího patra věže. V západním průčelí věže se zachovalo malé čtyřlístkové okénko. V severním průčelí je okrouhlé okénko a také sdružené okno. To je zdobeno točitým sloupkem, který je na hlavici ozdoben. Kobka v přízemí věže je přístupná z lodi a má valenou klenbu. V kryptě je v cínové rakvi pochován rytíř Jan Vřesovec z Doubravské hory (majitel Libčevci a koncem 16. století purkrabí na Karlštejně). Uvnitř kostela i při jižní straně zvenčí je několik náhrobníků. V roce 1907 proběhla výměna poškozených kvádrů ve stěnách románské části kostela. Další větší oprava byla v roce 1927, kdy byl kromě výměny kvádrů obnoven sloupek u sdruženého okna a vyměněny poškozené části portálu.
Libčeves, kostel Stětí sv. Jana KřtiteleHrádecká opuka byla použita i pro stavbu dalších památek v okolí, mj. i pro pozdně gotickou loď chrámu sv. Mikuláše v Lounech. Z této opuky pocházejí jak původní kvádříky, tak kvádříky použité během oprav. Na západním průčelí věže je z tmavých kvádrů sestaven berličkový kříž ( stejnoramenný kříž s krátkými kolmými břevny na konci ramen ) přerušovaná a souvislá, horizontální řada kvádříků (řady kvádříků pokračují na sousední strany věže). Dle barvy a struktury (zrnitosti) jsou tmavé kvádříky tvořeny železitými pískovci. Světle červená barva části původních opukových kvádříků ve zdivu románské věže ( viz detailní foto kříže) a lodi vznikla následkem požáru..
|
Přihlášení |
