Akropole, pohled od severu k jihu.
© Prudký Martin, 02/2016
Hradišťany
Radelstein, Hradišťanská louka
Hradišťany jsou rozsáhlé opevněné místo na stejnojmenném kopci a ačkoli bylo zkoumáno již nestory české archeologie J. E. Vocelem a K. Hrašem v 19. století, nevíme o něm takřka nic. Nalezena byla pouze keramika knovízské kultury a dvě neolitické sekerky.
Hradiště je přístupné z lesní cesty vedoucí od bývalého tábora pro uprchlíky v Červeném Újezdě nebo z opačné strany od hájovny Baková, ze silnice Skalice-Štěpánov. Vlastní výstup na vrchol kopce vede po červené značce.
Prudký Martin, 27.2. 2016
historie
Hora Hradišťany nese zbytky rozsáhlé fortifikace na druhém nejvyšším kopci (752 m nad mořem) levobřežní části Českého středohoří. Vrcholová plošina je tvořena nejvýše položenou loukou tohoto pohoří, tzv. primárním bezlesím, pozůstatkem stepní krajiny vzniklé po konci doby ledové. Roku 1952 zde byla zřízena přírodní rezervace, protože je domovem řady vzácných rostlin jako třeba kostřava ametystová, úpolín nejvyšší, hrachor různolistý, lilie zlatohlavá nebo plicník úzkolistý. Rostly zde i vzácné orchideje, které odsud zmizely v důsledku nevhodného hospodaření. Existenci louky v 19. století ale popírá popis vrcholové plošiny, protože J. K. Hraše zde viděl les. Odlesněné České středohoří bylo ale intenzivně zalesňováno ve druhé pol. 19. století. Pro geomorfologický typ zdejšího hradiště používají archeologové označení "Plešivec". Hlavním typologickým znakem je hradba postavená z nasucho kladených kamenů přičemž hlavním důvodem její výstavby nebyla ani tak… číst dále
Prudký Martin podle Encyklopedie hradišť v Čechách – V. Čtverák, M. Lutovský, M. Slabina, L. Smejtek, Archeologické rozhledy IV/1952, Knovízské hradiště Hradišťany-Z. Smrž, 27.2. 2016
