sladovna

Královské město Písek mělo od středověku řadu privilegií, mimo jiné i právo várečné. V roce 1327 udělil Jan Lucemburský mílové právo, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo a lidé v tomto okruhu si jej byli nuceni kupovat z Písku. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu a měšťané vařící pivo se sdružili do spolku Právovarečné měšťanstvo. Kolem roku 1625 nechal zástavní majitel města Martin de Hoeff Huerta vybudovat na jižní straně hradu modernější pivovar. V 17. a 18. století mu kromě zbylých „domácích“ pivovárků konkuroval i pivovar obnoveného dominikánského kláštera. V roce 1728 město Písek zřídilo pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Pivovar v hradním areálu fungoval do roku 1880, poté byl přenesen do Hradišťské ulice a zmodernizován. V letech 1862–64 byla v prostoru uvolněném po zřícení poslední hradní věže vybudována sladovna. V 80. letech 19. století byly postaveny nové hvozdy a tzv. úřední dům. Od této doby již sladovna nebyla výrazně stavebně měněna a svému účelu sloužila téměř 100 let. Za druhé světové války se zde skladovalo obilí pro německou armádu, po osvobození zde byli ubytováni ruští vojáci. Písecký pivovar využíval sladovnu do roku 1953, potom slad odebíral pivovar Protivín a později národní podnik Jihočeské pivovary. V roce 1973 byl provoz sladovny ukončen a budova sloužila jako sklad. Od roku 1995 je areál ve vlastnictví města, které nechalo provést v letech 2000 – 2008 celkovou rekonstrukci interiérů a exteriéru této technické památky. Dnes slouží jako kulturní centrum, jsou zde expozice zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti – stálá expozice píseckého rodáka Radka Pilaře a expozice "Po stopách ilustrace" zaměřená na ilustraci dětské knihy. Probíhají zde rovněž krátkodobé výstavy, semináře, workshopy.