
Prohlídku kaple mimo dny bohoslužeb a případné ubytování lze zajistit po předchozí dohodě na uvedeném kontaktu.
voraři, kteří se na plavbu do Strakonic, ale i do Prahy museli vydávat pěšky. Na protější části svahu, zvaného Hřebínek, za potokem Strouhou, měli svoje malá, ručně obdělávaná políčka zvaná Kopaniny, která se nacházela poblíž lesa Černého vírku. Tato pole nebyla přístupna žádným povozem, a tak museli osadníci svou skromnou úrodu a chlévskou mrvu na hnojení vynášet do svahu v proutěných koších na zádech. Stejně tak se i vynášela pitná voda v dřevěných putnách. Na protějších skalách jsou dodnes patrny zbytky turistické cesty, tzv. Sedláčkovy stezky, která dnes končí hladinou přehrady dosahující zde 35 metrů hloubky. Historickou zajímavostí je, že zde v roce 1866 po bitvě u Hradce Králové několik dní tábořilo pruské vojsko pod vedením generála Karla Eberharda Herwartha von Bitterfield, který měl svůj hlavní stan na tehdejším orlickém zámku. Po porážce rakouské armády tehdy postupovalo vítězné pruské vojsko na Prahu a odtud po pravém Vltavském břehu do Jižních Čech. V Táboře obrátila armáda směr pochodu na západ a 10. srpna téhož roku přes Milevsko a Žďákovské převozy proniklo na Mirovicko. 60 tisíc pěších a 12 tisíc jízdních Prušáků tehdy obsadilo na několik dní téměř všechny zdejší vesnice..