kostel sv. Linharta

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Ves Oslov je připomínaná roku r. 1226, kdy byla připojena ke Zvíkovu, kostel sám však není přesně datován. Jako farní je uváděn roku 1353, v rejstříku papežského desátku pak figuruje v letech 1369, 1384, 1385, 1399 a 1405. Konfirmační knihy naposledy zmiňují faráře v oslově k roku 1434, někdy poté zdejší fara zanikla a obnovena byla až roku 1552. Roku 1626 zanikla znovu a od roku 1640 byl kostel filiální k faře v Záhoří. Roku 1778 zde byla zřízena lokalie a roku 1858 obnovena fara. Ta je dnes spravována administrátorem excurrendo opět z fary v Záhoří. Mše svatá se koná každou neděli v 11h.

Původní gotický kostel byl zpola zděný, zpola dřevěný, zachovala se z něj jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži je osazen portál z 13. století, který však pravděpodobně pochází ze zatopeného kostela sv. Mikuláše ve podhradí Zvíkova a v kostele byl osazen druhotně. Stejně tak sem z tohoto zrušeného kostela byly přeneseny dva náhrobníky, jeden Alžběty ze Švamberka (†1604), druhý již zcela sešlapaný. Tři zvony (z let 1635, 1798 a mladší) uváděné soupisem památek z počátku 20. století již novější literatura nezmiňuje, pravděpodobně padly za oběť rekvizicím 1. světové války.