Škvořetice

Ves Škvořetice je poprvé doložena v pramenech k r. 1299 - tehdy se z ní odváděl desátek kostelu v Miroticích. Jan ze Škvořetic (1380) a Ondřej Mirovec seděním ve Škvořeticích (1411) jsou první známí držitelé Škvořetic. Poslední známý majitel škvořetického statku z vladyckého rodu z Mirovic byl Jan řečený Šteker, od něhož (asi) r. 1444 koupil část statku Zdeněk ze Šternberka. Druhou část Škvořetic měl Beneš z Kalenic, který v r. 1462 koupí druhého dílu opět obnovil statek v dřívějším rozsahu.

První zmínka o škvořetické tvrzi je až z r. 1543, kdy si bratři Jan a Zikmund Kalenicové vkládali do obnovených zemských desk tvrz s dvorem a vsi Škvořetice a Leskovice. Nehledíme-li k přechodné držbě, kdy škvořetický statek v l. 1668 - 1672 vlastnili rytíř Jiří František Doudlebský z Doudleb, posledním majitelem škvořetické tvrze, dvou dvorů a pivovaru, dále vesnic Škvořetic, Mužetic, Hněvkova, Pacelic, Mírče, Dolu (Důlu) a Lomu z rodu Kaleniců byl rytíř Jan Vilém Kalenice z Kalenic, od něhož koupil Škvořetice v r. 1673 Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova a Vimperka. Ten pak r. 1682 prodal škvořetickou tvrz s příslušenstvím své manželce Marii Františce, rozené Vilanyové. Po její smrti došlo r. 1701 k veřejné dražbě škvořetického statku a hrabě František Vilém Salm z Reifferscheidu jej koupil pro serényiovské sirotky. Škovřetice byly sloučeny s panstvím Blatnou a s ním je po smrti hraběte Amanda Serényiho koupil baron František Hildprandt. V majetku tohoto rodu potom zůstaly až do r. 1945.

K renesanční přestavbě škovřetické tvrze došlo asi za Jana mladšího Kalenice (+1586), kdy ve všech čtyřech rozích byly vystavěny věže zakončené báněmi. Za Karla Hildprandta byl v l. 1921 - 1922 přestavěn v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele Vojtěcha Volfa z Berouna. Nádvoří vroubila v úrovni prvního patra otevřená terasa s arkádami.

Zámek stojí na severozápadním okraji obce. Je to čtyřkřídlá, dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu s nádvořím Uprostřed.. V jižním průčelí je vchod vysokou branou. V severozápadním rohu vystupuje třípatrová věž s pavlačí ve výši druhého patra. U zámku je park.

Ve druhé polovině 20. století zámek vlastnila Severozápadní dráha, která zde zřídila učiliště. Dnes je objekt v soukromém držení a je nabízen k prodeji.