V zámek byla přestavěna starší tvrz, někdy mezi l. 1543-86 pravděpodobně J. Kalenicem mladším. Další majitel, K. Hildprandt dal zámek v l. 1921-22 přestavět v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele V. Volfa. Nyní je zde drážní učiliště.
Hlavní obrázek místa
pohled od jihozápadu
© Pavel Zany Komárek 8/1/2005
Ves Škvořetice je poprvé doložena v pramenech k r. 1299 - tehdy se z ní odváděl desátek kostelu v Miroticích. Jan ze Škvořetic (1380) a Ondřej Mirovec seděním ve Škvořeticích (1411) jsou první známí držitelé Škvořetic. Poslední známý majitel škvořetického statku z vladyckého rodu z Mirovic byl Jan řečený Šteker, od něhož (asi) r. 1444 koupil část statku Zdeněk ze Šternberka. Druhou část Škvořetic měl Beneš z Kalenic, který v r. 1462 koupí druhého dílu opět obnovil statek v dřívějším rozsahu. První zmínka o škvořetické tvrzi je až z r. 1543, kdy si bratři Jan a Zikmund Kalenicové vkládali do obnovených zemských desk tvrz s dvorem a vsi Škvořetice a Leskovice. Nehledíme-li k přechodné držbě, kdy škvořetický statek v l. 1668 - 1672 vlastnili rytíř Jiří František Doudlebský z Doudleb, posledním majitelem škvořetické tvrze, dvou dvorů a pivovaru, dále vesnic Škvořetic, Mužetic, Hněvkova, Pacelic, Mírče, Dolu (Důlu) a Lomu z rodu Kaleniců byl rytíř Jan Vilém Kalenice z Kalenic, od něhož koupil Škvořetice v r. 1673 Ferdinand Antonín Malovec z Chýnova a Vimperka. Ten pak r. 1682 prodal škvořetickou tvrz s příslušenstvím své manželce Marii Františce, rozené Vilanyové. Po její smrti došlo r. 1701 k veřejné dražbě škvořetického statku a hrabě František Vilém Salm z Reifferscheidu jej koupil pro serényiovské sirotky. Škovřetice byly sloučeny s panstvím Blatnou a s ním je po smrti hraběte Amanda Serényiho koupil baron František Hildprandt. V majetku tohoto rodu potom zůstaly až do r. 1945. K renesanční přestavbě škovřetické tvrze došlo asi za Jana mladšího Kalenice (+1586), kdy ve všech čtyřech rozích byly vystavěny věže zakončené báněmi. Za Karla Hildprandta byl v l. 1921 - 1922 přestavěn v pseudorenesančním slohu podle plánů stavitele Vojtěcha Volfa z Berouna. Nádvoří vroubila v úrovni…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Praha 1986, 16.1. 2005
Jihočeský kraj,  Strakonice  (ST), Škvořetice

Místa v okolí

 Buzice
 Sedlice
 mariánský sloup
 stará radnice
 parostrojní lihovar
 kaplanka
 socha sv. Floriana
 kaple Božího hrobu
 Strážovice
 Blatná
 Čekanice
 Ženatý dub
 Kožlí
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Kosatínský viklan
 Šamonice
 Křikava
 Cerhonice
 Boudy u Čimelic
 Bratronice
 Záboří
 Petrovice
 Uzeničky
 děkanství
 kostel sv. Martina
 křížová cesta
 radnice
 mariánský sloup
 Hostišovice
 Brloh
 Osek
 Vintíř
 Pětnice
 židovský hřbitov
 Drhovle
 Karlov
 Tchořovice
 synagoga
 Rakovice
 Čimelice
 Čimelice
 Draheničky
 Čížová
 Kbelnice
 radnice
 Pole
 socha sv. Barbory
 Hrádek
 Kadov
 Drahenice
 Lnáře
 Újezdec
 kostel sv. Voršily
 Velký Kamýk
 Vráž
 Řepice
 Dolní Nerestce
 empírový most
 Varvažov
 kostel sv. Klimenta
 Mirovice
 výklenková kaple
 Horosedly
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 Varvažov
 kostel sv. Ondřeje
 vojenský hřbitov
 Myslín
 Štěkeň
 židovský hřbitov
 Lety
 Střela
 kostel sv. Jakuba
 Střela
 synagoga
 Kasejovice
 Žižkův most
 kostel sv. Václava
 Hvožďany
 Kestřany
 Kamenný most
 radnice
 sladovna
 Písek
 dům U Koulí
 městské opevnění
 Střelské Hoštice
 synagoga
 synagoga
 kaple sv. Anny
 Starý Smolivec
 Kladruby
 Kladruby
Základní informace místa
ID místa: 2737
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 16.1.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama