
Na dobře udržovaném hřbitově o rozloze 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. století. Hřbitov je obehnán zachovalou zídkou, márnice je opravena a uzamčena.
Mirotický židovský hřbitov byl založen roku 1681. Tehdejší majitel Mirotic, J. F. Doudlebský, vykázal Židům část obecního pozemku v místě zvaném Na Husinci "pro zakopávání těch mrtvých židovských". Mirotická městská kniha uvádí poplatky městu za pohřbení takto: „z domácího žida starého – 40 krejcarů, z malého žida domácího – 20 krejcarů, z přespolního žida starého – 48 krejcarů, z přespolního žida malého – 24 krejcarů“. Hřbitov byl rozšířen v roce 1740 a 1805. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v r. 1946. Márnice z počátku 20. století byla opravena na konci 20. století. Zachovaly se v ní máry a obecní rakev. Dále v ní je instalováno několik panelů, zachycujících historii židovského osídlení města a jeho okolí. Hřbitov je dnes ve vlastnictví ŽNO Praha a spravuje ho Matana a.s.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.