
O starém zemanském sídle v Kbelnici dnes nemáme jakékoli informace a nevíme ani, kde stávalo. Zřejmě v druhé polovině 16. století jej nahradil hospodářský dvůr (č.p.1), v jehož severozápadní části se dodnes dochovala mohutná dvoupatrová budova sýpky – pravděpodobně bývalé tvrze, která ale nenese žádné prokazatelné slohové znaky. K jejímu západnímu konci přiléhá úzké patrové křídlo, zdobené etážovým renesančním štítem s volutovými křidélky a pilastry, pocházející nejspíše až z konce 16. století. V 19. století byl její interiér upraven a vznikly zde klasicistní plackové klenby.
Ves se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1360, kdy se zde uvádí 5 lánů polí jako majetek plebána ze sousední Radomyšle. Od roku 1384 příslušela jako část rožmberských držav k hradu Helfenburku, současně jsou zde ale doloženi i blíže neznámí Ješek († 1381) a Ondřej († 1419) jako držitelé zemanského statku. Další zmínka pochází až z roku 1564, kdy Vilém z Rožmberka Kbelnici postoupil Chvalovi Řepickému ze Sudoměře, majiteli blízkých Čekanic. Někdy po tomto roce byla také podle A. Sedláčka postavena – zřejmě některým z Chvalových synů – tvrz, zmiňovaná r. 1595 při prodeji vsi, tvrze a dvora bratřím Jiříkovi a Zdeňkovi z Olbramovic na Oseku. Nedlouho poté přestala tvrz zřejmě sloužit jako panské sídlo a byla jen utilitárně využívána. Její budova byla spolu s ostatními částmi dvora upravena na sýpku při přestavbě v r. 1686 za Lažanských z Bukové.