
Poklady Moravské Třebové: Prohlídka s průvodcem. Expozice začíná obdobím humanismu a renesance, která zanechala v Moravské Třebové významné stopy. K nejvýznamnějším památkám patří bezesporu flanderská tapiserie z počátku 16. století s námětem z řecké mytologie. Výjimečné jsou také portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé, kteří nechali původně gotický hrad přestavět na renesanční zámek, o čemž svědčí dosud zachovaný portál z roku 1492, který je nejstarší dochovanou renesanční památkou na sever od Alp. Návštěvníci uvidí i renesanční tapisérii s námětem z řecké báje o Ifigenii ze začátku 16. století, renesanční epitaf, obraz Madony pocházející z italského prostředí, soubor kamnových kachlů nebo ojedinělou nádobu na obětiny z konce 16. století. NOVINKA (r. 2013): Místnost Ladislava Velena ze Žerotína, jakýsi kunstkabinet renesančního velmože z rudolfinského období.
Alchymistická laboratoř doktora Bonacina: Prohlídka s průvodcem. Interaktivní a multimediální prohlídka zavede návštěvníky do laboratoře Mistra Bonaciny, astrologa, alchymisty a dvorního lékaře Ladislava Velena ze Žerotína. Průvodci laboratoří jsou tajemní alchymistovi pomocníci. Návštěvníci se seznámí s nástroji praktické alchymie – křivulemi, alembiky, athanory, dózami, tavící pecí, a podobně. A když budou mít štěstí, získají elixír věčného mládí. Na vlastní oči uvidí Golema, alchymistické pokusy, a další zajímavosti.
Středověká mučírna: Prohlídka s průvodcem. Expozice se věnuje útrpnému právu. Je umístěna ve sklepeních zámku. Návštěvníci si mohou prohlídnout nástroje mučírny, seznámí se s používanými postupy a na vlastní kůži si mohou vyzkoušet různé mučící nástroje a donucovací prostředky.
jak se žilo na venkově: Expozice přestavuje život našich předků. Návštěvníci mohou nahlédnout do zařízené selské jizby s typickým venkovským nábytkem a komory se zemědělským pracovním náčiním a dávným mandlem, mohou si prohlédnout tkalcovský stav a udělat si představu jak náročná byla práce tkalců. Kromě tkalcovského stavu mohou vidět další nástroje našich předků na výrobu sukna a plátna, jako jsou kolovrátek, vochle, drhlen, mědlice, lamač lnu, pověstné motovidlo či mandl.
Barevná planeta: Z technických důvodů je od 15.9. do odvolání expozice uzavřena. Výstava je situována do podzemního prostoru bývalé černé kuchyně, která sloužila obyvatelům zámku už před více jak 500 lety. Expozice je věnována především geologickému vývoji - a to jak celkovému vývoji planety Země v jednotlivých epochách, tak vývoji Moravskotřebovského regionu, tedy na oblasti jejíž pomyslnou osu tvoří pásmo Hřebečského hřbetu. Návštěvníci uvidí například zkamenělé zuby třetihorních žraloků, kteří tu žili před milióny let, a na celou řadu dalších zkamenělin. K vidění tu jsou také ukázky hornin z našeho regionu, který je z geologického hlediska velmi zajímavý. Část expozice návštěvníky seznamuje s historii těžby nerostů na Moravskotřebovsku.
M. Filippiho, architekta Rudolfa II, který po zpronevěře zmizel z Prahy na Moravu. Stavitelem však byl G. Motalla z Castasenga. 1628 - Motalla po přerušení stavby konfiskací pokračuje v díle, ale již pro Lichtenštejny
1634 - sotva dokončený zámek vydrancovali Švédové
1840 - po požáru byly zbytky hradu zčásti strženy, zbylé východní křídlo bylo dobově upraveno.
Význačným mužem v dějinách celého města i stavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance koncem 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek. Z tohoto období pochází i pískovcový portál průjezdu do nádvoří, který patří mezi nejstarší památky své doby severně od Alp. Dnes je zazděn do nově vzniklé jižní brány zámeckého nádvoří. Po vymření rodu pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Na místě bývalého hradního příkopu dal Ladislav Velen vzniknout budově o třech křídlech otevřených k jihu. Vznosný systém arkád byl postaven v manýristickém duchu podle plánů italských stavitelů. Ladislav Velen ze Žerotína se stal hlavou moravského stavovského povstání a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti. Zámek byl zkonfiskován a propadl do majetku Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Podobný osud moravskotřebovský zámek nesl až do druhé poloviny 20. století, kdy se dostal do vlastnictví a péče města. V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic..