
Areál bývalého dvora leží v jihovýchodní části vsi přímo nad rybníkem. Bývalý zámek (č. p. 103) tvoří severozápadní nároží kdysi rozlehlého dvora. Je to nevelká přízemní budova téměř čtvercového půdorysu se vstupním průčelím obráceném do dvora. Architektonickou zvláštností, která na bývalý zámek upomíná, jsou dva štíty na jihovýchodní straně s dvojitou sedlovou střechou. Na severní straně tyto štíty již nejsou. V interiéru jsou částečně zachovány klenby.
V roce 1566 dvůr, vzniklý snad na místě pusté vsi, Prokop Podstatský z Prusinovic odprodal Erazimovi Weyczingarovi z Weyczingu. Po nich krátce statek vlastnil Vilém Záviš Bítovský ze Slavíkovic, poté Jindřich Podstatský z Prusinovic, který jej v roce 1582 postoupil Burianovi Drahanovskému z Pěnčic. Za Drahanovských se zde již uvádí tvrz, není ale jisté, zda ji vybudovali právě Drahanovští, nebo vznikla již za některých z předchozích držitelů. Ti tvrz roku 1654 prodali Františku Maxmiliánovi Štaudovi z Hamersdorfu a o 10 let později ji získal Leopold Maxmilián Bukůvka z Bukůvky. Bukůvkové tvrz pravděpodobně přestavěli, protože když ji roku 1717 prodávají kartuziánskému klášteru v Olomouci, už se uvádí jako zámek. Poté lechovický zámek ale ztrácí rezidenční funkci a slouží jen potřebám správy dvora. Po zrušení kláštera roku 1782 připadl dvůr Náboženskému fondu. V roce 1786 byl dvůr rozparcelován a zámek se změnil v soukromou obytnou budovu. Po roce 1948 většinu budov začalo využívat místní JZD. Po roce 1989 se vrátil do soukromých rukou..