
Někdy na přelomu 60. a 70. let 13. století založil olomoucký biskup Bruno von Schauenburg na vyvýšenině nad Mírovkou u svého hrádku město. To bylo zřejmě velmi dlouho hrazeno jen příkopem, valem a palisádou. Pravděpodobně až v I. polovině 16. století bylo poměrně anachronicky opatřeno kamennými hradbami s půlválcovými baštami. Do města vedly dvě brány: Horní/Třebovská u křižovatky dnešních ulic Třebovská a Hradební a Dolní/Moravičanská u vyústění Smetanovy ulice do náměstí Tyrše a Fügnera. Pro příchod k říčce Mírovce sloužila fortna v ulici U brány, která se jako jediná zachovala dodnes.
Opevnění bylo opravováno ještě po třicetileté válce, u bašty severně od kostela (dnes součást domu) bylo postaveno nové vězení, jehož prvním nedobrovolným obyvatelem byl šumperský děkan Kryštof Alois Lautner (křivě obviněný Bobligem z Edelstadtu v čarodějnickém procesu na losinském panství), který byl nakonec 16. 9. 1685 pod mohelnickými hradbami upálen.
Po požáru roku 1739 přestaly být hradby udržovány, počátkem 19. století byly zbořeny obě velké brány, které dodnes připomínají jejich pozůstatky s městskými znaky. K rozsáhlým demolicím došlo v letech 1910–11. Přesto lze dodnes jejich pozůstatky najít na většině obvodu někdejšího hrazeného města, tedy mezi ulicemi Okružní a Zábřežskou.
Nejvýznamnější dochovanou částí hradeb je vodní fortna na severním obvodu města. Nad jejím průjezdem nalezneme ve směru od Zábřežské ulice latinský nápis, vyznívající ve smyslu, že nechrání-li město Bůh, je zbytečné jakékoli snažení obránců, a letopočty 1540, 1841 a 1953.
V letech 2003-2018 probíhala rozsáhlá rekonstrukce financovaná převážně z různých dotačních programů.